Institut

O Institutu

Institut mezinárodních studií (dále jen IMS) je součástí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (dále jen FSV UK), která vznikla v roce 1990, aby reagovala na aktuální potřeby společnosti. IMS byl založen v roce 1994 jako nejmladší součást FSV UK. Jeho současná struktura je výsledkem dlouhodobého procesu charakterizovaného mimo jiné cílevědomým formováním nového studijního oboru "teritoriální studia" (Area Studies). Je rovněž v pozitivním smyslu ovlivněna stoupající a měnící se poptávkou studentů, tj. uspokojením stále naléhavější "společenské poptávky" po dosud chybějícím oboru teritoriálních studií, tolik důležitém pro další rozvoj praxe české zahraniční i vnitřní politiky.

Absolventi studijních oborů vyučovaných na IMS jsou typičtí kontextuálně, teritoriálně a metodologicky fundovanou znalostí moderních dějin, právně-politického, ekonomického a socio-kulturního zázemí v těch teritoriích, která jsou náplní vědecké a pedagogické práce institutu, orientují se v praktických důsledcích nedávných historických dějů a podstatných současných problémech, vybaveni základními analyticko-interpretačními dovednostmi. Absolventi těchto oborů jsou uplatnitelní ve všech typech vládních i nevládních institucí, které se soustřeďují na problematiku příslušných teritorií v jejím historickém i současném kontextu, a to jak domácích, tak zahraničních.

IMS FSV UK sídlí z větší části v areálu UK v Jinonicích.

Aktuality

  • Herzlovo centrum izraelských studií prodlužuje termíny pro přihlášky na magisterská a doktorandská stipendia

    Vzhledem ke komplikacím v souvislosti s koronavirem prodlužuje Herzlovo centrum izraelských studií termíny pro přihlášky na magisterská a doktorandská stipendia.

  • Termíny odevzdání závěrečných prací a splnění studijních povinností

    Ředitel IMS rozhodl, že termín odevzdání závěrečných prací posune na 21. 5. 2020. Datum, do kterého musejí mít ti, kteří jdou ke státním zkouškám v letním termínu, splněny všechny studijní povinnosti se posouvá na 12. 6. 2020.

  • Ztráta starých jistot - nová kniha členů KNRS a kol.

    Právě vyšla kniha Ztráta starých jistot. Rakousko 1986–2000. Autoři - Ota Konrád, Miroslav Kunštát, Michal Dimitrov, Jakub Joza, Martin Landa. Kniha se zaměřuje na převratné společenské a politické změny, které charakterizují nejnovější dějiny Rakouska. Přibližně od druhé poloviny osmdesátých let minulého století se základní pilíře rakouské druhé republiky staly předmětem diskusí, reinterpretací a mnohdy též radikálního zpochybnění.

  • Další příspěvek Jakuba Eberle k diskuzi o koronaviru

    V dalším příspěvku k diskusi o koronaviru upozorňuje Jakub Eberle na zátěž, kterou bude pro společnost představovat prodlužování krize a dlouhodobý pocit nejistoty: "obtížně uchopitelná úzkost by se nám rychle mohla pod rukama proměnit ve velmi hmatatelnou nenávist." Doufá naopak, že "zkušenost sounáležitosti by mohla být základem k empatičtějšímu a solidárnějšímu řešení velkých politických zkoušek, které se nám v blízké budoucnosti nevyhnou.

  • Článek doktoranda IMS v prestižním americkém časopise

    Doktorand v oboru Moderní dějiny Mikuláš Zvánovec z Katedry německých a rakouských studií publikoval novou studii v prestižním americkém časopise Austrian History Yearbook. Gratulujeme!

  • Rozhovor s R. Kučerou ohledně pandemií v historii

    Rány, jako je šíření koronaviru, zná lidstvo i z novodobých dějin. Přesto na ně ale vždycky rychle zapomnělo. "Jednorázové katastrofy jako pandemie nebo zemětřesení skutečně málokdy změní politický řád, ale velmi často vynesou na povrch základní vlastnosti jednotlivých společností, které jsou v dobách klidu mnohem více schované," říká v rozhovoru s HN historik Rudolf Kučera.