Die Moskau Connection (RECENZE)

Die Moskau Connection (RECENZE)

Eliška Volencová

Kniha Die Moskau Connection s podtitulem Das Schröder-Netzwerk und Deutschlands Weg in die Abhängigkeit (česky Schröderova síť a cesta Německa do závislosti) je publicistické dílo investigativních novinářů z německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. Konkrétně se na jejím vzniku podíleli novináři Reinhard Bingener a Markus Wehner, který mezi lety 1999 a 2004 působil také jako zahraniční korespondent v Moskvě.

Závěry prezentované v knize vychází z četných rozhovorů, které autoři vedli s osobami, jež se pohybovaly v blízkosti Gerharda Schrödera a dalších klíčových postav. Řada z nich si vyžádala anonymitu, kterou jim autoři poskytli. Zároveň pracovali i s mediálními archivy a starými rešeršními materiály redakce Frankfurter Allgemeine Zeitung i dalších německých médií.

Kniha vyšla v roce 2023, sesbírala převážně pozitivní recenze a záhy se stala bestsellerem podle deníku Spiegel. Byla totiž publikována v době, kdy téma energetické závislosti Německa, kterému se kniha věnuje, silně rezonovalo v tamní společnosti. Po ruském útoku na Ukrajinu v roce 2022, následných sankcích ze strany Evropské unie a snahy zbavit se závislosti na ruském plynu se Německo ocitlo v energetické krizi, kdy ceny energií vystoupaly rekordně vysoko a významně zasáhly do rozpočtů domácností i podniků. Není tedy divu, že se kniha, která slibuje odpovědi na otázku, kdo byl za vzniklou krizi zodpovědný, stala výrazným příspěvkem do veřejné debaty.

 Autoři dílo rozčlenili na sedm částí. První z nich se věnuje mládí Gerharda Schrödera, jeho vstupu do politiky, působení v Hannoveru, který se stal významnou základnou německé SPD, a pomalému vzniku Schröderovy sítě kontaktů. Druhá část se zaměřuje na mocenský vzestup Vladimira Putina v Rusku, ve kterém zemní plyn sehrál klíčovou roli. Třetí část podrobněji zkoumá mýtus německé Ostpolitik a způsob, jakým s ním za Schröderovy éry pracovala SPD. Čtvrtá část je věnována německým energetickým dohodám s Ruskem, postupnému budování energetického „partnerství“ s Moskvou, včetně formování image Ruska jakožto důvěryhodného dodavatele. Poslední tři kapitoly sledují chronologický vývoj událostí od roku 1998, kdy se Gerhard Schröder stal spolkovým kancléřem, až do ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 a z ní vyplývající Zeitenwende v německé politice.

Právě Gerhard Schröder – jak ostatně naznačuje i podtitul knihy – je ústřední postavou publikace. Schröder byl jednou z nejvýznamnějších postav německé politiky po znovusjednocení v roce 1990 a dodnes zůstává výraznou postavou veřejného života. Jeho mládí se přitom, jak je v knize rozebráno, odehrálo v chudých poměrech. Jeho otec zemřel ve druhé světové válce, a mladý Gerhard tedy vyrůstal jen s matkou. Přesto se mu povedlo dostat se na univerzitu v Göttingenu, kde studoval práva. Už v roce 1963 se stal členem strany SPD a v roce 1978 se prosadil jako předseda mládežnické organizace strany. Jen o dva roky později byl poprvé zvolen jako poslanec do Německého spolkového sněmu (Deutscher Bundestag).

Kniha se podrobně věnuje Schröderově cestě k moci, která vedla zejména přes jeho četné kontakty nasbírané v průběhu let. Schröder stavěl na pevných osobních o obchodních vazbách s významnými businessmany a lobbisty, z nichž mnozí byli napojeni na Rusko či do této oblasti směřovali své obchodní zájmy. Autoři knihy barvitě vykreslují atmosféru gentlemanských salónků, ve kterých se scházeli vlivní muži obklopující Schrödera, a upevňovali tak vzájemné vztahy.

Mezi lety 1990 a 1998 působil jako premiér spolkové země Dolní Sasko. Právě jeho hlavní město Hannover sehrálo zásadní roli ve formování Schröderovy sítě kontaktů, které ho provázely i později na vrcholu jeho politické kariéry. Ten následoval záhy, když se v roce 1998 stal spolkovým kancléřem a usedl do čela koaliční vlády SPD a Zelených. V úřadu setrval až do roku 2005 a během svého působení připravil půdu pro intenzivní energetickou spolupráci s Ruskem, včetně realizace plynovodu Nordstream 1.

Byť dříve kritizoval bývalého kancléře Helmuta Kohla za takzvaný “Männerfreundschaft”, tedy osobní přátelství s Vladimirem Putinem, Schröder sám navázal vřelý, až přátelský vztah s ruským prezidentem, který ho přivítal v Moskvě už krátce po jeho zvolení kancléřem. Dále se setkali například na speciálním dvoudenním summitu v Berlíně, kde jednali mimo jiné i o prohloubení spolupráce obou zemí v oblasti energetiky.

Právě energetice zůstal Schröder věrný i po ukončení své aktivní politické kariéry. V roce 2017 se stal dozorčím rady ruského energetického giganta Gazprom, což bylo a je vnímáno jako silně kontroverzní angažmá.

Mezi Schröderovými blízkými byla i řada dodnes aktivně působících politiků z řad SPD. Nejvýznamnějším z nich je současný prezident Spolkové republiky Frank-Walter Steinmeier.

Hlavní teze knihy se vycházejí z přesvědčení autorů, že vybudování energetické závislosti na Rusku byla největší chyba německé zahraniční politiky po roce 1949. Zároveň věří, že se tak nestalo náhodou, nýbrž šlo o výsledek mnohaleté systematické politické a lobbistické práce. Do utváření německé závislosti na ruském plynu promlouvaly jak byznysové zájmy, tak nastavení německé společnosti ovlivněné historickými úspěchy Ostpolitik, která vedla k znovusjednocení Německa.

Vzhledem k tomu, že se jedná o publicistické, nikoliv akademické dílo, je kniha psána velmi čtivě. Vysoce komplexní téma tak zpřístupňuje široké veřejnosti, poskytuje ucelený přehled souvislostí, které by běžnému pozorovateli mohly snadno uniknout, a zasazuje je do historického, politického i společenského kontextu. Výtkou může být možná až přílišné zaměření na osobu Gerharda Schrödera. Bývalý kancléř bezpochyby nese významný díl zodpovědnosti za energetickou krizi vzniklou po roce 2022, jeho role má však tendenci být zveličována. Takový přístup dává smysl z hlediska podstaty knihy: pro mediální produkt cílící na širší veřejnost je vhodné stavět na známém jméně, které k publikaci dokáže přitáhnout kýženou pozornost. Z hlediska akademického však může vést k opominutí některých nuancí významných pro politologickou či historickou analýzu.

Bingener, R., & Wehner, M. (2023). Die Moskau-Connection: das Schröder-Netzwerk und Deutschlands Weg in die Abhängigkeit (5. Auflage). C.H. B, 304 stran

Recenze vznikla v rámci předmětu Zahraniční politika SRN – JTM030 doc. Vladimíra Handla.