FAQ

1. Jak vypadá studium v zahraničí?

• veškeré informace naleznete na stránkách Oddělení zahraničních styků FSV
• v zásadě máte tři možnost, jak do zahraničí vyjet - Erasmus +, meziuniverzitní smlouvy a mezivládní stipendia
• na Erasmus vyjíždějí naši studenti nejdříve ve 2. ročníku (přihlášky se podávají v 1. ročníku) zohledňuje se prospěch, jazyková úroveň a motivace

2. Jaká je pravděpodobnost vyjetí na Erasmus - poptávka x nabídka?

• přes 70 % uchazečů vyjede
• kromě Erasmu existují i jiné možnosti vycestování viz. otázka č. 1 nakonec vyjede tedy téměř každý, kdo chce
• možnost vyjet je jak v rámci bakalářského, tak magisterského stupně i doktorského stupně
• více informací naleznete na stránkách Oddělení zahraničních styků FSV

3. Jak je to s výukou jazyků?

• Bc. TS: na bakalářském stupni musí student absolvovat 3 jazyky na 3 úrovních
  • jazyk I na úrovní C1, jazyk II na úrovni B2, jazyk III na úrovni A1
• Bc. ČNS: dva jazyky, němčina C1 a angličtina B2
• Mgr. TS: na magisterském stupni musí student jeden jazyk odstupovat na úrovni C1 (tzv. Jazyk I)
  • jazyk, který byl vaším prvním jazykem v rámci přijímacích pohovorů nebo který (v případě přímého postupu do magisterského studia na základě prominutí přijímacích pohovorů z důvodu výborného prospěchu) jste měli jako hlavní jazyk (Jazyk I) během svého bakalářského studia, není možné si v rámci Mgr. TS uznat opět jako Jazyk I 

4. Jaká je náročnost jazyků u přijímacích zkoušek? Jaký je důraz na 2. jazyk?

• MTS: jazykové zkoušky jak z jazyka 1, tak z jazyka 2 jsou na úrovni B2/C1 (kdo odmaturoval z jazyka, neměl by mít problém)
  • jazyk 1 představuje 20 % z přijímacího testu IMS a je opravován velmi přísně
  • jazyk 2 představuje 7 % z přijímacího testu IMS a není opravován moc přísně
• ČNS: jen němčina, test od hodně jednoduchého po hodně těžké

5. Jsou zde povinné předměty spojené s matematikou?

• ne

6. Dají se na IMS studovat i reálie Latinské Ameriky?

• IMS se zaměřuje výhradně na severní polokouli (Severní Amerika, západní Evropa, Evropská unie, německy mluvící země, Balkán, Rusko)
• ostatní regiony jako je například Latinská Amerika nebo Čína se vyučují pouze ve spojitosti s výše zmíněnými teritorii

7. Jaký je rozdíl mezi IMS a IPS? Proč je IMS zajímavější než IPS?

• IMS se zaměřuje na teritoriální studia tzn. studium konkrétního státu nebo většího regionu perspektivou více disciplín - historie, geografie, ekonomie, politologie, mezinárodní vztahy, kultura. Absolvent je tedy odborníkem na určité teritorium. IPS se zabývá politickými vědami obecně a teoreticky - politologií, mezinárodními vztahy, politickou filozofií - a zaměření na region je druhotné.
• Z osobní zkušenosti na IPS se hodně setkáte se studiem české politiky a s politologickými teoriemi, na IMS spíš s historií a geografií severní polokoule mimo ČR.
• Uplatnění absolventů je podobné, je taky samozřejmě možné absolvovat bakaláře na jednom institutu a magistra na druhém.

8. Jaký je rozdíl mezi IMS a mezinárodními vztahy na VŠE?

• podobný rozdíl jako mezi IMS a IPS

9.  Lze studovat IMS společně s jinou fakultou/univerzitou?

• lze, ale záleží hodně na rozvrhu obou fakult/univerzit
  • pokud je rozvrh z velké části volitelný, nebývá to problém
  • pokud je rozvrh dán pevně, je to problematičtější
• nejčastější kombinace IMS + IPS, IMS + PF UK, IMS + VŠE
• z osobní zkušenosti: studium na IMS + PF UK
  • PF UK: práva obecně nevyžadují moc velkou přípravu během semestru náročnější je učení během zkouškového období
  • IMS: vyžaduje prezenční docházku a více práce během semestru čtení textů z hodiny na hodinu, příprava prezentací, seminárek - během zkouškového období je učení méně než na PF UK
• co se týče mezilidských vztahů a osobního přístupu, vyhrává IMS na plné čáře jak ve srovnání s PF UK, tak VŠE!!!
• možnou variantou je začít dvě školy/dva obory a během prvního semestru si vybrat, která škola/obor vám více sedí
• dá se studovat také “napřeskáčku”, tzn. systémem přerušování, kdy student například odstuduje oba první ročníky naráz na obou školách a následně ve druhém ročníku přeruší studium na jedné ze škol a dodělá druhý ročník na druhé škole, poté přeruší druhou školu a dodělá si druhý ročník na první škole. Ve třetím ročníku poté zopakuje tuto taktiku. Obě školy se tak dají vystudovat za 5 let a student na každé stráví 3 roky.

10. Kdy proběhnou přijímací zkoušky?

• Národní srovnávací zkoušky probíhají v několika termínech
  • FSV neuznává výsledky z posledního květnového termínu
• písemný test z všeobecných znalostí a z 2 jazyků proběhne během prvních 14 dní v červnu

11. Kolik jazyků lze na IMS studovat

• v rámci bakalářského studia jsou povinné tři jazyky dále je to na vaší iniciativě
• na IMS se vyučuje angličtina, němčina, španělština, italština, francouzština tyto jazyky se však nevyučují od základní úrovně
• od základu lze studovat na IMS pouze řečtinu, ruštinu a polštinu
• další jazyky se od základní úrovně vyučují buď v angličtině (jazyky určené pro zahraniční studenty na IMS) nebo lze studovat jazyky v rámci volitelných předmětů například na FFUK, MATFYZ, HTF

12. Je těžké se na IMS dostat?

• SCIO testy si lze procvičit zde nebo v rámci přípravných kurzů NSZ
• SCIO OSP nejedná se o těžký test, stačí logické myšlení a dobré rozvržení času
• písemná zkouška na IMS je o všeobecném rozhledu viz. otázka č. 13 a jazycích, viz. otázka č. 3

13. Jak se připravit na přijímací zkoušky?

• mít přehled o moderních dějinách Evropy a USA (na úrovni nebo lehce nad úroveň maturity z dějepisu), o geografii Evropy a USA (kde co leží, co je jižněji, co je východněji)
• ukázky testů z minulých let zde
• sledovat zprávy co se děje ve světě
• chodit na přípravné kurzy více informací zde

14. Percentil potřebný k postupu do 2. kola?

• přijímací řízení již není rozděleno do dvou kol, tzn. pokud nedopadnete dobře u NSZ, ještě to neznamená, že se na IMS nemůžete dostat
• NSZ představuje 50 %, všeobecný test 23 %, jazyk1 20 % a jazyk2 7 %

15. Co je hlavní náplň studia?

• jedná se převážně o studium moderní historie a aktuálního dění ve světě
• kromě toho student získá přehled v oborech jako např.: antropologie, geografie, hospodářství, politický systém, právní systém, sociálněkulturní problémy, zahraniční politika, atd.
• IMS se věnuje převážně severní polokouli
  • oblasti studia a výzkumu Balkán, Evropská unie, německy mluvící země, postsovětský prostor, Severní Amerika, střední Evropa a západní Evropa

16. Uznává se certifikát CPE/CAE místo jazykové zkoušky?

• v rámci přijímacího řízení není možné uznat jazykovou zkoušku na základě jakéhokoliv certifikátu, ale pokud máš CAE/CPE, přijímačky pro tebe nebudou představovat žádný problém
• během studia můžete na základě domluvy s Kabinetem jazykové přípravy většinou získat zápočty/zkoušky z jazyků (jazyk 1 a jazyk 2) například bez docházky, třetí jazyk lze uznat zcela na základě certifikátu
• certifikáty můžete využít při výběrových řízeních na Erasmus, kde jsou naopak často vyžadovány

17. Jaká je reálná šance uplatnění (např. v mezinárodních organizací)? Máte nějaké zajímavé příklady?

• analytici, poradci, komentátoři politického, hospodářského a kulturního vývoje v zahraničí, akademici, redaktoři, novináři, ministerští úředníci, manažeři
• v rámci ČR státní správa (MZV ČR, kancelář prezidenta ČR, Úřad vlády ČR, …), neziskové organizace a nadace (Člověk v tísni, International Migration Organization, ERA, …), média, univerzity a vysoké školy, soukromá sféra
• v zahraničí mezinárodní instituce a organizace (Evropská komise, Evropský parlament, OBSE, …), univerzity, think.tanky, soukromá sféra
• na významné absolventy IMS se můžete podívat zde

18. Co mám dělat, když bych chtěla navštěvovat přípravné kurzy, ale bydlím daleko a kurzy bych nestíhala?

• učit se, učit se, učit se :)
• dobrý přehled můžete získat studiem Encyklopedie moderní historie od autorů Marka Pečenky a Petra Luňáka 
• informace o přípravných kurzech naleznete zde

19. Co ze mě bude?

• flexibilní absolvent se spoustou užitečných kontaktů a velkou šancí na dobrý job!
• člověk schopný kritického myšlení a hodnocení pramenů a literatury, kvalitního ústního a písemného projevu, rozumějící historickým, politickým, společenským a hospodářským souvislostem, orientující se v mezinárodních organizacích, disponující jazykovou vybaveností, přehledem o současném dění ve světě, znalostí mezinárodních vztahů
• historik, politolog, “právník”, sociolog a trochu (ale jenom malinko :)) ekonom
• "IMSák" nachází souvislostí tam, kde je nikdo nevidí, a dokonce tam, kde nejsou!
• prostě Ferrari 458 mezi vysokoškoláky!

Další užitečné informace naleznete na stránkách institutu v záložce “UCHAZEČI”, v prezentaci o IMS, nebo na Dni otevřených dveří, který se koná každý rok v lednu. V případě dalších dotazů se nebojte obrátit na SIMS - Studentskou samosprávu IMS buď na Facebooku e-mailem.