Navzdory rétorice globálního odzbrojení, kterou Indie prezentuje na mezinárodní scéně, nadále disponuje a modernizuje svůj jaderný arzenál, který se může pochlubit trojicí nosičů – vzdušnými, pozemními a námořními. V současné době disponuje přibližně 160 hlavicemi (SPIRI Yearbook, 2022) a pokračuje ve výzkumu a vývoji svých zbraní. Indická diskuse o jaderných zbraních je ovládána bezpečnostním dilematem vůči svým jaderně vyzbrojeným sousedům, Číně a Pákistánu, domácí politikou, postkoloniálním statusem a tím, že Indie není signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Cílem tohoto projektu je pochopit, jak indická bezpečnostní elita vnímá a chápe jaderné zbraně a do jaké míry je toto chápání ovlivněno genderem. Tato genderová analýza na mikroúrovni nabízí pochopení toho, jak jsou jaderné zbraně diskutovány a chápány lidmi, kteří ovlivňují rozhodnutí a rozhovory týkající se těchto zbraní. Tato studie čerpá ze studia jevů na mikroúrovni, jako jsou interakce, praktiky a emoce, nebo jinými slovy mikropolitika, která se stala prosperujícím výzkumným tématem v mezinárodních vztazích (Nair, 2021). Porozumění genderově kódovanému jazyku, předpokladům, symbolice a metaforám používaným lidmi, kteří „mluví“ jazykem bezpečnosti, odhaluje způsob, jakým chápou jaderné zbraně. Genderová perspektiva, tj. pochopení toho, jak jsou při diskusi o jaderných zbraních využívány představy o mužskosti a ženskosti, obohacuje naše chápání toho, proč se státy rozhodují ozbrojovat. Genderová perspektiva je v indické diskusi o jaderných zbraních málo prozkoumaným tématem, přestože genderová (a ne západní) analýza v literatuře zabývající se jadernou problematikou získává na popularitě. Nabízí kritiku držení jaderných zbraní, aby bylo možné lépe pochopit, proč se státy rozhodují ozbrojovat, což zase posouvá diskusi o odzbrojení směrem k dosažení světa bez jaderných zbraní. Studie se dále snaží přispět k rostoucímu počtu postkoloniálních feministických hlasů teoretiků a výzkumníků, kteří odklánějí pozornost od západních/eurocentrických perspektiv, a nabízí tak nové pohledy na otázky šíření jaderných zbraní. Studie počítá s etnografickým výzkumem v Institutu obranné analýzy (IDSA), předním think tanku zabývajícím se bezpečnostními otázkami se sídlem v indickém Novém Dillí.