Předložený projekt zkoumá interakci mezi individuálními vzpomínkami na mezietnické násilí během válek v Jugoslávii a politikou paměti odrážející dominantní etnonacionalistické narativy. Kombinací výzkumu shora a zdola analyzuje, jak srbské komunity napříč postjugoslávským prostorem (re)konstruují svoji kolektivní identitu. S využitím pojmu „srbství“ rozebírá, jak je tento zastřešující rámec komunikován v rámci srbské veřejnosti žijící v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a Kosovu, tedy ve státech přímo zasažených válečnými konflikty. Projekt současně zkoumá hranice a možnosti individuálního vyjádření paměti v rámci tohoto zastřešujícího rámce. Na základě analýzy vzájemného působení různých vrstev paměti výzkum osvětluje formy vyjednávání symbolické sounáležitosti a sebeidentifikace. Tento projekt tak poskytne poznatky, argumenty a metodologie, které lze aplikovat analogicky v jiných poválečných kontextech, kde je vztah mezi pachateli a oběťmi obdobně nejednoznačný a komplexní a kde jsou kolektivní identity budovány v neustálé souvztažnosti mezi narativy o kolektivní oběti a vině.