13.3.2018  Ondřej Žíla       

V roce 2005 odhalila skupina aktivistů z neziskového sdružení Městské hnutí v Mostaru bronzovou skulpturu legendární filmové hvězdě Bruce Leemu. Socha byla umístěna v parku v západní části Mostaru nedaleko hlavní ulice Bulevar, která je pomyslnou rozdělovací třídou mezi „chorvatskou“ (západní) a „bosňáckou“ (východní) částí města.

Na nápad odhalit v Mostaru sochu právě Bruce Leemu přišel několik let po válce zdejší spisovatel Veselin Gatalo. Přemýšlel tehdy, zdali ve válkou rozděleném městě existuje nějaká osobnost, na které by se místní shodli navzdory své etnické příslušnosti. Společně s dalšími přáteli je napadla právě tato hvězda akčních filmů. Generace dnešních čtyřicátníků a padesátníků vyrůstala a dospívala na konci éry socialistické Jugoslávie právě u jeho filmů.

Jak se domníval Gatalo, Bruce Lee představuje typ hrdiny z geograficky dostatečně vzdálené země nato, aby instalace jeho napodobeniny někoho výrazněji iritovala. Gatalo k tomu tehdy poněkud ironicky dále dodával, že nikdo z Bosny a Hercegoviny si nemůže Bruce Leeho spojovat s děním v Jugoslávii ani v průběhu druhé světové války, ani s vývojem válkou zachvácené Bosny a Hercegoviny v 90. letech 20. století.

Svým čínsko-americkým původem Bruce Lee současně ztělesňuje symbol přemosťující etnické rozdíly, antinacionálně vystupujícího hrdinu, který spojuje různé kultury a bojuje za spravedlnost. Stejně tak Bruce Leeho religiozita netvořila ústřední páteř jeho identity. Herec se sám považoval za „zbožného ateistu“. Instalace Bruce Leeho v Mostaru tak byla podle dalšího z aktivistů, Nina Raspudiće, pokusem smísit vznešenost bronzového monumentu s masovou kulturou, kung-fu sportem a hrdiny z vlastního dětství.

Přestože se osoba Bruce Leeho, muže z jiného kontinentu bez jakékoliv souvztažnosti k ex-jugoslávskému prostoru, ukazuje jako dostatečně nekontroverzní, nekonfliktní a všeobecně akceptovatelná, mnozí v akčním postoji sochy i tak spatřovali provokaci namířenou proti nim. Gatalo s Raspudićem museli mimo jiné důsledně zvážit, v jakém směru zaujme Bruce Lee svou bojovou pozici. V případě postoje směrem k severu by to vypadalo, že Bruce Lee napadá Bosnu, směrem k jihu zase atakuje Chorvatsko. Na západ útočí proti bosenským Chorvatům, na východ se zase vypořádává s Bosňáky. Nalezené řešení bylo v pravdě šalamounské: Bruce Leeho soustředěná bojová grimasa je upřena směrem prakticky souběžným s ulicí Bulevar, tedy tak, aby ani Chorvaté ani Bosňáci z Mostaru neměli pocit, že právě proti nim zamýšlí hvězda bojového umění kung-fu zakročit, či se domnívali, že je naopak přehlíží.

I přesto však někdo skulpturu bezprostředně po jejím odhalení v roce 2005 zdemoloval. Její podstavec se poté několik let povaloval na kraji parku. Samotná socha byla nejprve dočasně uložena v městské márnici na Bijelom brijegu, následně jí vystavili v Záhřebu. Až v roce 2013 se skulptura po kompletní renovaci vrátila zpět na původní místo a pozici.

Důvod, proč byla socha zničena, patrně spočívá v tom, že v sobě ztělesňuje symbolické hodnoty odkazující na socialistickou Jugoslávii a její klíčové heslo jednoty a bratrství mezi tamními národy a národnostmi. Instalaci tohoto monumentu tak lze interpretovat i jako snahu postavit se a vymezit vůči nacionálně orientovanému narativu, který v postdaytonské Bosně a Hercegovině jednoznačně dominuje. Etno-konfesionální důraz na uspořádání společnosti oproti upozaděnému občanskému konceptu je exemplární právě v rozděleném Mostaru. Raspudić s Gatalem v době odhalení skulptury doufali, že symbolika tohoto hrdiny by mohla přispět k zmírnění tenzí a zredukovat únavné škatulkování, odkud kdo z Mostaru pochází (zdali z východní, či západní části).

Tuto aktivitu mladých, občansky angažovaných osob, která buduje společně sdílenou paměť v prostoru Bosny a Hercegoviny ze zcela neznámého zdroje, lze považovat za jeden ze schematických přístupů v kultivaci kolektivní paměti. Podobně můžeme v jiných regionech zemí bývalé Jugoslávie pozorovat instalaci skulptur dalších urbánních ikon, u nichž lze akcentovat obdobné charakterové prvky jako u Bruce Leeho. Rocky Balboa je v Žitišti, či např. Bob Marley má svou sochu v Banátském Sokolci.

Oproti tomu mezinárodním společenstvím prosazovaná společně sdílená paměť za pomoci významných událostí bosenských dějin či kulturních institucí, nemá napříč bosenskou společností příliš velkou odezvu. Navzdory snaze prosadit sdílenou paměť zůstávají vzpomínky a jejich připomínání i nadále velmi diferenciované. Příkladem mohou být ve stejném datu se odehrávající pietní akce, které však mají úplně odlišný a mnohdy přímo kontradiktorní charakter.

Odhalení pomníku Bruce Leemu přitáhlo velkou mediální pozornost bosenských, ale i západních médií, která tuto aktivitu oceňovala jako konečně krok správným směrem. Gatalo s Raspudićem byli prezentováni jako občanští aktivisté bojující proti svírajícím obručím všudypřítomného nacionalismu a proti etnicky rozdělené společnosti Bosny a Hercegoviny.

Z pohledu roku 2018 se však situace a postojesamotných iniciátorůvýrazně změnily. Z příznivců občansky orientované alternativy vůči převládajícímu nacionálně orientovanému diskursu se postupem času stali přesvědčení zastánci rovnoprávnosti mezi konstitutivními národy na základě nacionálně definovaného uspořádání bosenské společnosti. Společným jmenovatelem jejich proměny je kritický postoj k bosňáckému unitarismu, který ze Sarajeva usiluje o zredukování vlivu a postavení dvou méně početných konstitutivních národů, bosenských Srbů a Chorvatů.

Nino Raspudić se přestěhoval do Záhřebu, odkud především kriticky upozorňuje na marginalizaci Chorvatů v Bosně a Hercegovině a zasazuje se za vytvoření třetí entity pro Chorvaty. Veselin Gatalo i nadále žije v Mostaru, nicméně jeho názory, které zaznívají v jím moderované talk-show na programu RT Republike srpske,do značné míry souzní s postoji nejvyšších představitelůtéto entity.

Skulptura Bruce Leeho sice dnes v Mostaru stojí nepoškozená, jí artikulované hodnoty, které měly naznačit a usměrnit novou cestu,však byly původními iniciátory opuštěny. I na příkladu Bruce Leeho a jeho zamýšleného odkazu se tak ukazuje, že snaha vymezovat se a fungovat jinak, než národnostně (tj. občansky) se může v důsledku nedořešených příčin, kvůli nimž na počátku 90. let 20. století vypukl bosenský konflikt, lehko proměnit.

Reference: Žíla, Ondřej. Bruce Lee v Mostaru – symbol solidarity v etnicky rozděleném městě? KRVS FSV UK Web, 13.3.2018. Link: https://krvs.fsv.cuni.cz/KRVS-245.html.