Anna Sas

Digitalizace nebo digitalizace státu, jsou pojmy, které jednou za čas ovládnou český mediální prostor, zpravidla v negativních konotacích. Naposledy tomu tak bylo loni na podzim ve spojitosti s fiaskem digitalizace stavebního řízení. Tento případ se zařadil na seznam „příběhů české digitalizace státu“, které podle série článků na Seznam Zprávy dokazují, že „modernizaci státu v Česku neumíme“. Dalším aktuálním a často polarizujícím tématem v české veřejné debatě je Ukrajina. Naštěstí pro Čechy se však tato diskuze vyhýbá otázce digitalizace – jinak by se rychle ukázalo, že Česko výrazně zaostává za zemí, kterou mnozí stále stereotypně vnímají jako zaostalou. Ve skutečnosti je válkou zmítaná Ukrajina v oblasti digitalizace a využívání technologií mnohem pokročilejší. Tamní ministerstvo pro digitální transformaci, stejně jako odborníci z řad civilní veřejnosti, dokáží to, co většina evropských zemí nezvládá ani v míru. Navíc rychleji a lépe.

Na mír se však nelze vymlouvat. Mír ani válka však nejsou jedinými faktory ovlivňujícími digitální pokrok Ukrajiny – modernizace tohoto sektoru započala ještě před vypuknutím plnohodnotné války s Ruskem v únoru 2022. Digitální transformace byla klíčovým bodem volebního programu současného prezidenta Volodymyra Zelenského, zvoleného v roce 2019, který ji vnímal jako most k Evropské unii a Západu. Již o rok později Ukrajina oficiálně spustila „a state in a smartphone“ – státní aplikaci Diia, která jako první na světě umožňuje uchovávat digitální verze státních dokumentů a průkazů. Podle slov ukrajinské poslankyně Kiry Rudyk, která působí ve výboru pro digitální transformaci, je nyní Ukrajina v oblasti digitalizace dokonce mnohem dále než samotná Evropská unie, která některé projekty spojené s digitalizací Ukrajiny spolufinancovala.

Svatba přes Face ID

Dnes aplikace Diia občanům nabízí více než 130 e-governance služeb a další přibývají. Jednou z nejnovějších funkcí je plně digitalizovaný online sňatek, který mohou uživatelé uzavřít pomocí smartphonu odkudkoliv na světě, třeba i z frontové linie. Díky této službě není nutné vůbec navštívit jakýkoliv úřad, své “ano” si novomanželé řeknou během videohovoru s oddávajícím. Pár přitom může být na stejném místě nebo stovky kilometrů od sebe. Obřad trvá jen několik minut a namísto podpisů slouží funkce Face ID. Digitální oddací list se objeví přímo v aplikaci a fyzický dokument lze objednat poštou. Pokud si nepotřebujete napsat své sliby ručně, může být váš sňatek zcela „paperless“.

První takový svatba se uskutečnila v srpnu 2024. Podle ukrajinského ministra pro digitální transformaci Mychajla Fedorova se od té doby k digitálnímu sňatku registrovalo více než 30 000 párů. Letos  na podzim zařadil magazín Timetuto novou službu Diiy na seznam nejlepších vynálezů roku 2024. Pro mnoho Ukrajinců je však tato služba mnohem víc než jen komfort nebo zajímavá inovace. Podle dat společnosti Opendatabot vzrostla v prvním roce invaze míra uzavřených manželství o 4 %. V roce 2023 bylo registrováno více než 186 000 sňatků – sice nižší počet oproti „svatebnímu boomu“ roku 2022, ale stále vysoké číslo. Mnoho těchto svazků vzniklo za velmi obtížných podmínek – pod palbou, na frontové linii nebo přímo v troskách domovů novomanželů.

Ukrajina se sice na cestu digitalizace vydala ještě před začátkem ruské invaze v únoru 2022, vliv války na její pokrok však nelze popřít. Jedním z příkladů je digitalizace ukrajinské armády, na bojištích i mimo ně. Například systém Defense Delta, který pomáhá digitálně plánovat vojenské operace, přispěl ke zničení ruské vojenské techniky za miliardy dolarům, jak uvádí Ministerstvo obrany Ukrajiny. Státní aplikace Army+, podobně jako Diia, poskytuje vojákům digitální vojenské průkazy a umožňuje spravovat veškerou administrativu několika dotyky na telefonu. V reakci na nový mobilizační zákon, který nařizuje registraci všech osob podléhajících branné povinnosti do příslušné armádní databáze, vyvinuli Ukrajinci aplikaci Rezerv+. Ta umožňuje zmíněnou registraci ve virtuálním prostředí bez nutnosti osobní návštěvy úřadů.

Aplikace vznikla během několika měsíců a po svém spuštění zvládla nápor milionů registrací. Scénář, který jsme zatím v českém prostředí nezaznamenali a v nejbližší době pravděpodobně ani nezaznamenáme. Digitalizace na Ukrajině totiž není jen předvolebním heslem, ale klíčovým nástrojem, který zachraňuje kulturu, životy i národní identitu. Podle Organizace spojených národů škody na ukrajinském kulturním sektoru přesahují 3,3 miliardy eur, přičemž UNESCO k říjnu 2024 evidovalo poškození až 451 památek. I v den vzniku tohoto textu poškodilo Rusko raketovým útokem kyjevský kostel ze seznamu světového dědictví. Ukrajina proto aktuálně intenzivně pracuje na digitalizaci svého kulturního dědictví pomocí technologie 3D skenů. Vzniká tak rozsáhlý katalog historických a kulturních památek, který umožňuje jejich uchování ve virtuálním světě - daleko od ruských raket a rabování.

Když oni, tak proč ne my?

Do každodenního života Ukrajinců se zapojují i další digitální iniciativy jako aplikace Kyiv Digital nebo kanál Monitor na Telegramu. Kyiv Digital informuje obyvatele o leteckých poplaších, výpadcích elektřiny nebo poskytuje offline mapu úkrytů. Monitor kanál zase varuje před blížícími ruskými útoky. Zakladatel Monitoru, spolupracující s ukrajinskými bezpečnostními složkami, denně čerpá z tisíce různých zdrojů včetně OSINTu (zpravodajství z otevřených zdrojů) a vojenských operačních hlášení. Ačkoliv dnes je Monitor kolektivní projekt, na začátku války za touto informační službou stál pouze sám zakladatel, který již téměř tři roky pracuje bez přestávky. „Válka si nebere pauzy, proto ani já nemám víkendy nebo dovolené. Dokud Rusko střílí rakety, jsem ve službě,“ vysvětluje správce kanálu pro newsletter The Counteroffensive with Tim Mak.

Jestliže dokáže jeden odhodlaný jedinec tolik, představte si, co by mohl ukrajinský digitální sektor zvládnout v době míru s adekvátním financováním. Ukrajinská digitální infrastruktura, která se rozvíjí i v těch nejtěžších podmínkách, je důkazem síly pokroku a odhodlání vytvořit funkční systém navzdory všem překážkám. A co brání rozvoji v Česku? Zdá se, že si často sami nastavujeme překážky, které odrazují schopné jednotlivce od snahy o změnu a inovace. Potřebujeme snad extrémní situaci, jako je válka, abychom byli dostatečně motivováni rozvíjet sektor, který má zlepšovat naše životy? Ukrajinská zkušenost ukazuje, že krize může vývoj urychlit, ale není jeho počátkem ani základem. Možná je načase se přestat „vymlouvat na mír“ a inspirovat se, hledat spolupráci a poučit se od těch, kteří i v těžkých časech dokazují, že digitalizace je motorem budoucnosti.