Post(wars)

Poválečné prostředí - politické a společenské změny během válek a po nich

Vedoucí výzkumného centra: Ota Konrád

Výzkumné centrum se zaměřuje na náhlé hluboké politické a sociální změny v Evropě a západním světě, především ve 20. a 21. století. Historie a sociální vědy obecně se obvykle zaměřují na dlouhodobé strukturální předpoklady těchto dalekosáhlých změn. Výzkumné centrum však záměrně sleduje i vnitřní, těžko předvídatelnou dynamiku těchto změn. Významnou roli sehrálo tvůrčí přijetí a interpretace těchto zlomů elitními i neelitními vrstvami společnosti. Centrum se obsahově zaměřuje na analýzu zdánlivé stability "starého režimu", příčin jeho často náhlé imploze a na to, jak se s těmito změnami vyrovnávala politika (místní, národní i mezinárodní) a společnost. Válečné konflikty 20. století a bezprostředně poválečné období, rozpad impérií a států a konec ideologicko-politických formací, jako byla komunistická vláda ve střední a východní Evropě, tvoří specifické tematické hranice práce centra. Výzkumné centrum čerpá především z postupů historické komparatistiky a transnacionálních dějin. Přesto se neuzavírá případovým studiím, pokud jsou koncipovány šířeji než v čistě národním rámci. Přestože výzkumné centrum zakotvuje v metodách moderních a soudobých dějin, je otevřená i politologii, mezinárodní politice nebo bezpečnostním studiím.

Ačkoli se práce centra zaměřuje na akademický výzkum, její téma má aktuální rozměr. Podle mnoha historiků, politologů a sociologů se v posledních zhruba dvou desetiletích zhroutil jak neoliberální konsenzus vytvořený po rozpadu bipolárního světa v 90. letech 20. století, tak optimismus "konce dějin" z téhož období. Žijeme tedy opět v celém toku dějin, v přechodném období, které je doprovázeno hlubokými změnami v národní i mezinárodní politice a společnosti s těžko předvídatelnými důsledky. Současný člověk tak sdílí se svými předchůdci, kteří byli svědky zhroucení stávajícího řádu v roce 1918, ve 30. letech 20. století po skončení druhé světové války nebo v roce 1989, zkušenost života v nepředvídatelném světě. Tento současný, globální svět se vyznačuje vznikem téměř mamutích, jednotlivce přesahujících ekonomických, politických, mediálních a ideologických sil a také nečekanou křehkostí (viz pandemie Covid-19). Právě tato křehkost a pocit bezmoci vůči globálním silám často vedou jednotlivce a společnosti k hledání všech možných kontinuit, tradic a ochrany, a to i za cenu populistické politiky.

Členové

Akce pro rok 2026

2. března 2026 – Úvodní setkání výzkumného centra, GAČR projekty

23. března 2026 – Výzkumný seminář s Marion Röger (Universität Leipzig)

24. března 2026 - Workshop a reading seminar na téma sexuální násilí

20. dubna 2026 – Výzkumný seminář s Philippem Thometem (Universität Bern)

 

War and Society Research Alliance

On March 15 2024 the Post(Wars) Research Centre of IMS became a co-founder of the research alliance "War and Society: Central and Eastern Europe" comprising, in addition to IMS FSV UK, CERCEC EHSS in Paris and the Center for Urban History in Lviv.

More on the War and Society Research Alliance

Selected projects

Selected publications

  • Konrád, O. & Kučera, R. (2022) Paths out of the Apocalypse. Physical Violence in the Fall and Renewal of Central Europe, 1914-1922. Oxford University Press.
  • Konrád, O., Barth, B. & Mrňka, J. (eds) (2022) Collective Identities and Post-War Violence in Europe, 1944–48. Reshaping the Nation. Palgrave Macmillan.
  • Žíla, O. (2021). The Flight of Serbs from Sarajevo: Not the Dayton Agreement's First Failure, but its First Logical Consequence. Nationalities Papers, 49(5), 967-985.
  • Böhler, J., Konrád, O. & Kučera, R. (2021) In the Shadow of the Great War: Physical Violence in East-Central Europe, 1917-1923. Berghahn.
  • Emler, D. (2021). La politique, l'histoire, la mémoire : les usages politiques du passé en France dans les années 1990 et 2000. L'Harmattan.
  • Konrád, O., Kunštát, M., Dimitrov, M., Joza, J., & Landa, M. (2020). Ztráta starých jistot: Rakousko 1986-2000. NLN.
  • Matějka, O. (2020). Unique connections. Uses of the transnational social capital of Czech pastors in the Cold War 1940s-1960s. Cultural and Social History, 17(1), 113-130.
  • Žíla, O. (2019). After Coming Home: Forms and Meanings of Return in Dayton's Bosnia and Herzegovina. Bulletin de l'Institut etnographique, 67(3), 523-543.
  • Konrád, O. (2018). Two post-war paths: popular violence in the Bohemian lands and in Austria in the aftermath of World War I. Nationalities Papers, 46(5), 759-775.
  • Klepal, J. (2018). 'The only thing I "earned" in the damned war was PTSD.' Reconsidering veteran sociality and politics in Bosnia and Herzegovina. Journal of Southeast European and Black Sea Studies, 18(4), 489-507.
  • Šmidrkal, V. (2017). They shall-or shall not-pass?: Communist state borders in the Czech culture of remembrance after 1989. East European Politics and Societies, 31(2), 251-268.
  • Balcar, J., & Kučera, J. (2013). Von der Rüstkammer des Reiches zum Maschinenwerk des Sozialismus: Wirtschaftslenkung in Böhmen und Mähren 1938 bis 1953. Vandenhoeck & Ruprecht.