Poválečné prostředí

Vedoucí výzkumného centra: Ota Konrád

Výzkumné centrum se zaměřuje na náhlé hluboké politické a sociální změny v Evropě a západním světě, především ve 20. a 21. století. Historie a sociální vědy obecně se obvykle zaměřují na dlouhodobé strukturální předpoklady těchto dalekosáhlých změn. Výzkumné centrum však záměrně sleduje i vnitřní, těžko předvídatelnou dynamiku těchto změn. Významnou roli sehrálo tvůrčí přijetí a interpretace těchto zlomů elitními i neelitními vrstvami společnosti. Centrum se obsahově zaměřuje na analýzu zdánlivé stability "starého režimu", příčin jeho často náhlé imploze a na to, jak se s těmito změnami vyrovnávala politika (místní, národní i mezinárodní) a společnost. Válečné konflikty 20. století a bezprostředně poválečné období, rozpad impérií a států a konec ideologicko-politických formací, jako byla komunistická vláda ve střední a východní Evropě, tvoří specifické tematické hranice práce centra. Výzkumné centrum čerpá především z postupů historické komparatistiky a transnacionálních dějin. Přesto se neuzavírá případovým studiím, pokud jsou koncipovány šířeji než v čistě národním rámci. Přestože výzkumné centrum zakotvuje v metodách moderních a soudobých dějin, je otevřená i politologii, mezinárodní politice nebo bezpečnostním studiím.

Ačkoli se práce centra zaměřuje na akademický výzkum, její téma má aktuální rozměr. Podle mnoha historiků, politologů a sociologů se v posledních zhruba dvou desetiletích zhroutil jak neoliberální konsenzus vytvořený po rozpadu bipolárního světa v 90. letech 20. století, tak optimismus "konce dějin" z téhož období. Žijeme tedy opět v celém toku dějin, v přechodném období, které je doprovázeno hlubokými změnami v národní i mezinárodní politice a společnosti s těžko předvídatelnými důsledky. Současný člověk tak sdílí se svými předchůdci, kteří byli svědky zhroucení stávajícího řádu v roce 1918, ve 30. letech 20. století po skončení druhé světové války nebo v roce 1989, zkušenost života v nepředvídatelném světě. Tento současný, globální svět se vyznačuje vznikem téměř mamutích, jednotlivce přesahujících ekonomických, politických, mediálních a ideologických sil a také nečekanou křehkostí (viz pandemie Covid-19). Právě tato křehkost a pocit bezmoci vůči globálním silám často vedou jednotlivce a společnosti k hledání všech možných kontinuit, tradic a ochrany, a to i za cenu populistické politiky.

• UoStA Joint Seed Funding with the University of St. Andrews
• Czech-French mobility project Barrande
• Vyjednávání "srbství": vrstvy pamětí mezi Srby v postjugoslávském a poválečném prostoru
• Understanding and Experiencing Sexual Violence in the Late Habsburg Monarchy
• Praxe psychologie na socialistické periferii: psychologie práce v Československu a na Kubě v době studené války
• Dědictví války v Kosovu v kolektivní paměti. Srbské diskurzy oběti v digitálním prostoru 
• Utváření kulturního lídra v koncentračním táboře Buchenwald 
• Domácí násilí v poválečné rekonstrukci. České země 1945-1953 (ukončený)
• Bosenská (prou)dění: Každodenní usouvztažňování války, postsocialismu a neoliberaliazce v daytonské Bosně a Hercegovině (ukončený)
• Násilí ve střední Evropě za první světové války a v poválečné době. Srovnání rakouských a českých zemí (ukončený)