Poválečné prostředí

Vedoucí výzkumného centra: Ota Konrád

Výzkumné centrum se zaměřuje na náhlé hluboké politické a sociální změny v Evropě a západním světě, především ve 20. a 21. století. Historie a sociální vědy obecně se obvykle zaměřují na dlouhodobé strukturální předpoklady těchto dalekosáhlých změn. Výzkumné centrum však záměrně sleduje i vnitřní, těžko předvídatelnou dynamiku těchto změn. Významnou roli sehrálo tvůrčí přijetí a interpretace těchto zlomů elitními i neelitními vrstvami společnosti. Centrum se obsahově zaměřuje na analýzu zdánlivé stability "starého režimu", příčin jeho často náhlé imploze a na to, jak se s těmito změnami vyrovnávala politika (místní, národní i mezinárodní) a společnost. Válečné konflikty 20. století a bezprostředně poválečné období, rozpad impérií a států a konec ideologicko-politických formací, jako byla komunistická vláda ve střední a východní Evropě, tvoří specifické tematické hranice práce centra. Výzkumné centrum čerpá především z postupů historické komparatistiky a transnacionálních dějin. Přesto se neuzavírá případovým studiím, pokud jsou koncipovány šířeji než v čistě národním rámci. Přestože výzkumné centrum zakotvuje v metodách moderních a soudobých dějin, je otevřená i politologii, mezinárodní politice nebo bezpečnostním studiím.

Ačkoli se práce centra zaměřuje na akademický výzkum, její téma má aktuální rozměr. Podle mnoha historiků, politologů a sociologů se v posledních zhruba dvou desetiletích zhroutil jak neoliberální konsenzus vytvořený po rozpadu bipolárního světa v 90. letech 20. století, tak optimismus "konce dějin" z téhož období. Žijeme tedy opět v celém toku dějin, v přechodném období, které je doprovázeno hlubokými změnami v národní i mezinárodní politice a společnosti s těžko předvídatelnými důsledky. Současný člověk tak sdílí se svými předchůdci, kteří byli svědky zhroucení stávajícího řádu v roce 1918, ve 30. letech 20. století po skončení druhé světové války nebo v roce 1989, zkušenost života v nepředvídatelném světě. Tento současný, globální svět se vyznačuje vznikem téměř mamutích, jednotlivce přesahujících ekonomických, politických, mediálních a ideologických sil a také nečekanou křehkostí (viz pandemie Covid-19). Právě tato křehkost a pocit bezmoci vůči globálním silám často vedou jednotlivce a společnosti k hledání všech možných kontinuit, tradic a ochrany, a to i za cenu populistické politiky.

15.3. 2024  se výzkumné centrum stalo spoluzakladatelem aliance "Válka a společnost: Střední a východní Evropa" tvořené kromě IMS FSV UK také CERCER EHESS v Paříži a Center for Urban History ve Lvově.

Více o a aliance a přehled dosavadních a nadcházejících událostí

• Konrád, O. & Kučera, R. (2022) Paths out of the Apocalypse. Physical Violence in the Fall and Renewal of Central Europe, 1914-1922. Oxford University Press.
• Konrád, O., Barth, B. & Mrňka, J. (eds) (2022) Collective Identities and Post-War Violence in Europe, 1944–48. Reshaping the Nation. Palgrave Macmillan.
• Žíla, O. (2021). The Flight of Serbs from Sarajevo: Not the Dayton Agreement's First Failure, but its First Logical Consequence. Nationalities Papers, 49(5), 967-985.
• Böhler, J., Konrád, O. & Kučera, R. (2021) In the Shadow of the Great War: Physical Violence in East-Central Europe, 1917-1923. Berghahn.
• Emler, D. (2021). La politique, l'histoire, la mémoire : les usages politiques du passé en France dans les années 1990 et 2000. L'Harmattan.
• Konrád, O., Kunštát, M., Dimitrov, M., Joza, J., & Landa, M. (2020). Ztráta starých jistot: Rakousko 1986-2000. NLN.
• Matějka, O. (2020). Unique connections. Uses of the transnational social capital of Czech pastors in the Cold War 1940s-1960s. Cultural and Social History, 17(1), 113-130.
• Žíla, O. (2019). After Coming Home: Forms and Meanings of Return in Dayton's Bosnia and Herzegovina. Bulletin de l'Institut etnographique, 67(3), 523-543.
• Konrád, O. (2018). Two post-war paths: popular violence in the Bohemian lands and in Austria in the aftermath of World War I. Nationalities Papers, 46(5), 759-775.
• Klepal, J. (2018). 'The only thing I "earned" in the damned war was PTSD.' Reconsidering veteran sociality and politics in Bosnia and Herzegovina. Journal of Southeast European and Black Sea Studies, 18(4), 489-507.
• Šmidrkal, V. (2017). They shall-or shall not-pass?: Communist state borders in the Czech culture of remembrance after 1989. East European Politics and Societies, 31(2), 251-268.
• Balcar, J., & Kučera, J. (2013). Von der Rüstkammer des Reiches zum Maschinenwerk des Sozialismus: Wirtschaftslenkung in Böhmen und Mähren 1938 bis 1953. Vandenhoeck & Ruprecht.