Ve dnech 14. - 17. 3. 2024 proběhla exkurze 10 studentů Česko-německých studií a Teritoriálních studií do Krakova.

Po příjezdu a ubytování proběhlo ve čtvrtek 14.3. večer na pozvání rektora UP Krakov (Pedagogická univerzita v Krakově) večerní setkání s prof. Malgorzatou Świder, která garantuje za polskou stranu společný magisterský studijní program Německá a středoevropská studia (double degree).

Exkurzi finančně i administrativně podpořil kromě IMS a prof. Świder také rektor UP Krakov. Jejím cílem bylo seznámit studenty nejen s Krakovem, ale i s tímto společným studijním programem obou univerzit. V pátek dopoledne jsme proto navštívili některé přednášky na krakovské univerzitě. Prof. Rydel nás seznámil s vývojem postavení Krakova a Haliče v 19. a 20. století s důrazem na haličskou autonomii v rámci Rakouska-Uherska. Přednáška, ač v polštině, nám srozumitelně vysvětlila postoj Polska k Rakousku-Uhersku, resp. k osobě císaře Františka Josefa a koncepci polské loajality rakouskému císaři bez popření polské identity.

Ve druhé přednášce pohovořil prof. Trojański o proměně interpretace Osvětimi v polské historiografii, a to zejména kultuře paměti. Přednáška, tentokrát v angličtině, ukázala postupný přechod od prezentování Osvětimi jako místa paměti na polské politické vězně a vyvražděné ostatních národů k definici Osvětimi jako místa největšího vyvražďování zejména Židů různých národností.

V závěrečné přednášce v češtině, určené zejména polským studentům oboru Německá a středoevropská studia, představila dr. Zelená německou literaturu z českých zemí na příkladu díla a veřejného působení E. Sommera.

Odpoledne se celá skupina přesunula do někdejší židovské čtvrti Kazimierz. Na všechny velmi mocně zapůsobila expozice v Židovském muzeu Haliče, která na fotografiích ukazuje stopy židovské minulosti, pokusů o vymazání přítomnosti Židů v holokaustu, dnešní citlivé i čistě komercionalizované připomínky holokaustu a nakonec i současné obnovování života židovských obcí v Polsku. Výstava ještě v dalších částech ukazuje konkrétní příběhy polských a středoevropských Židů a dokumentuje tak jejich mnohdy tragický osud ve 20. století. Návštěva muzea byla umožněna i díky spolupráci UP Krakov s tímto nestátním muzeem, v němž se angažují vyučující UP a často v něm získávají praxi v oblastech zprostředkovávání kulturní paměti také studenti. Den v židovské čtvrti Kazimierz zakončila její prohlídka, na níž nám byli průvodci studenti tohoto double-degree oboru NSS přijatí na UP. 

V sobotu jsme prošli krakovské centrum a seznámili se blíže s historií i současností Krakova na komentovaných výstavách v Paláci Krysztofory a posléze v krakovském podzemí díky velmi zajímavé výstavě věnované nejstarším dějinám Krakova a archeologickým výzkumům. Palác Krysztofory, sídlo Krakovského městského muzea, je taktéž častým místem praxe pro studenty historie na UP Krakov. I z tohoto pohledu pro nás bylo seznámení s tímto muzeem zajímavé.

Na zakončení celého programu jsme spolu se studenty UP navštívili legendární uměleckou pivnici Pod Baranami a poté si prošli královský zámek Wawel, kterým nás provedli podobně jako den předtím naši studenti programu Německá a středoevropská studia.

Setkání mezi studenty obou škol provázely zajímavé diskuse i pokusy o česko-polskou konverzaci.

Text o exkurzi sepsala dr. Alena Zelená. Korekturu provedla Michaela Němcová.