Kateřina Sklenková

Co se vám vybaví, když někdo řekne odpadové hospodářství? Hluk, zápach, přeplněné kontejnery a popelářský vůz, který jednou týdně znepříjemní vaše ráno? Možná ano. Anebo také ne – protože žijete v místě, kde se radnice zaměřila na řešení svozu odpadu efektivnějším způsobem: za pomoci moderních technologií.

Z různých studií, jako třeba 2018 Revision of World Urbanization Prospects od OSN, vyplývá, že do roku 2050 budou ve městech žít dvě třetiny až 75 procent obyvatelstva Země. To nám do té doby dává jasný úkol: musíme život v nich maximálně zdokonalit. Velmi slibným konceptem je Smart city, tedy chytré město využívající technologií k optimalizaci infrastruktury, služeb, bezpečnosti, životního prostředí a celkově ke zvednutí životní úrovně.

Chytré odpadové hospodářství

Způsob, jakým město zachází s odpadem, se odráží na kvalitě života obyvatel, jelikož ovlivňuje i jejich zdraví. Použití informačních a komunikačních technologií se většinou zaměřuje na účinný odvoz odpadu. Přitom nejde jen o množství toho, co se musí sesbírat, ale také například o to, kolik vozů je využito a kolik spotřebují paliva, jestli způsobí zácpu v ulicích, či o recyklaci. Možným východiskem je například efektivní rozmístění sítě kontejnerů a jiných sběrných nádob, navigace pro popeláře v reálném čase, účinná recyklace a transport k ní nebo třeba chytré popelnice a koše.

Internet of Things (IoT)

Tím se dostáváme k samotnému jádru chytrého odpadového hospodářství, kterým je tzv. Internet of Things, neboli internet věcí. Ten je využíván v mnoha oblastech inovací. Profesor Felix Wortmann, ředitel laboratoře Bosch IoT na univerzitě ve švýcarském Saint Gallen, tento pojem vysvětluje v časopise Nature. Říká, že za tím stojí myšlenka, že nejen počítače, nýbrž i každodenní předměty spolu mohou komunikovat pomocí sítě Wi-Fi.

Jednoduše řečeno jde tedy o objekty, které mají čipy a senzory i další zabudované technologie, především však stabilní připojení a software, který jim umožní komunikovat s jinými věcmi. Díky tomu jsou schopné přijímat a vysílat signály. Toho využívá například chytrá popelnice, jejíž senzor analyzuje, že je plná nebo že v ní hnije organický odpad, a ona poté vyšle signál do logistického centra, aby mohla být vysypána.

Chytrý odpad ve světě

Jak může být tato teorie aplikována v praxi? Na to poukazuje kupříkladu společnost SocapGlobal. Ve článku 5 Smart Cities Improving Waste Management představujícím různé chytré řešení odpadu ve světových městech

Velmi inovativní přístup zvolili v Helsinkách, kde je tříděný odpad sbírán automaticky. Jejich velmi vyspělý podzemní systém pneumatických trubek odvádí odpad přímo do recyklačních center a sběrných míst. Potrubí je napojeno na síť podzemních kontejnerů. Pokaždé, když se kontejner naplní, proběhne komunikace pomocí IoT a odpad se odešle. Jde tedy o systém pracující autonomně, bez hluku, popelářů i popelářských vozů. Tím pádem je i ekologičtější, navíc přispěl k vyššímu procentu recyklace odpadu, zmírnil zápach a ušetřil městu peníze.

V americkém East Brunswicku a celém New Jersey chytré kontejnery ještě podpořili: zavedli mobilní aplikaci Recycle Coach pro zlepšení komunikace ohledně recyklace. Poradí lidem, který odpadek patří do kterého kontejneru, najdou tam termíny svozu odpadu, zahrnuje edukační podklady ohledně recyklace i minimalizace odpadu obecně a lidé mohou pomocí jí upozornit na nějaký problém v celém systému. Studie stejnojmenné firmy z roku 2020 dokazuje, že se podařilo výrazně zvýšit podíl recyklovaného odpadu a lidé se skutečně naučili lépe třídit odpad.

V San Franciscu, které si dalo za cíl být do roku 2020 místem pro život bez odpadu (zero waste), platí zákon přikazující kompostování zbytků potravin. Používají chytré stroje, které pomocí senzorů třídí odpad na kompostovatelný, recyklovatelný a směsný. Za zmínku stojí například i Stockholm, který je známý pro výrobu biopaliva z odpadu.

Chytrá Praha

Na stránkách Smart Prague se dočteme o tom, jaké činnosti českého hlavního města se vydávají směrem k ideálům Smart city. Již roku 2019 začal projekt Chytrý svoz odpadu, který je dnes již rutinní praxí. Primárně jsou zahrnuty velké podzemní kontejnery, které mají senzory monitorující jejich plnost, aby mohly popelářské vozy jezdit vyprazdňovat jen ty plné, k čemuž opět slouží IoT. Snižují se tak náklady, zatížení životního prostředí i provoz na silnicích. Podle tiskové zprávy Rady hlavního města Prahy z listopadu 2021 se pro úspěch tohoto projektu v současné době pracuje na rozšíření monitorované sítě sběrných nádob. Cílem je kompletní optimalizace svozu.

Internet of Things přispíspívá ke zlepšení systému i v ulici Na Příkopě a na Náměstí Republiky, kde od roku 2017 stojí tzv. kompresní koše. Kromě signalizace, že jsou plné, stlačují odpad tak, že se do nich vejde až osminásobný objem, než kdyby tuto technologii neměly.

Stav sběrných nádob je také jedna z věcí, o které dá Pražanům vědět aplikace Moje Praha

Spolu s tím ukazuje například polohu parkovišť, kulturní nabídku, aktuální počasí, seznamy lékáren, dětských hřišť, parků a veřejných WC, údaje o městských úřadech a další důležité věci spojené s digitalizací a konceptem Smart city.

V oblasti odpadového hospodářství se tedy nabízí široká paleta možností chytrých řešení sahající od levných a jednoduchých po velmi náročné zásahy do celého systému fungování odpadového hospodářství. To by mělo znamenat, že si každé město vybere inovaci, která mu bude nejlépe sloužit. Koncept Smart City nemusí být o překopání celého města a pokud k němu budeme přistupovat dostatečně chytře, má velký potenciál nám zásadně zpříjemnit naši budoucnost.