Jak souvisí Alzheimerova choroba s virtuální realitou?

Jak souvisí Alzheimerova choroba s virtuální realitou?

Jak souvisí Alzheimerova choroba s virtuální realitou?

Jenny Kaufholdová

Onemocnění mozku, při kterém dochází k demenci, se označuje jako Alzheimerova choroba. U nemocných se postupně zhoršují kognitivní funkce – pacienti ztrácí paměť a schopnost soustředění, nejsou schopni logicky uvažovat nebo se nedokáží orientovat v čase. Typickým příznakem pro tuto poruchu je také změna nálady, negativismus a postupné citové oploštění. Alzheimerova choroba je velmi závažné onemocnění, jež se bohužel nedá vyléčit. V současné době však existuje řada možností, jak zpomalit průběh nemoci nebo oddálit její samotný nástup. Velkou nadějí pro osoby trpící Alzheimerovou chorobou se stává právě virtuální realita.

Technologie virtuální reality dokáže uživatele přenést do umělého světa pomocí speciálních brýlí. Tato inovace poskytuje člověku hmatatelný zážitek, osvobozuje ho z pasivní role a vyvolává velké množství emocí. To vše má zásadní dopad na lidi, kteří trpí demencí a ztrátou paměti. Doktorka Věra Suchomelová v článku pro časopis InSIGHT uvádí, že právě tato technologie dokáže vyvolat a zároveň udržet pozitivní emoce lépe než např. prostorová videa. Virtuální realita tak může zásadně zlepšit kvalitu života nemocným s Alzheimerem.

Virtuálním prostředí pacientům pomáhá připomenout jejich vzpomínky a zároveň rozvíjet motorické dovednosti. Uživatelé si mohou procvičovat i běžné denní činnosti. Ve stáří dochází také k častým fyzickým změnám, a protože se Alzheimerova choroba projevuje především u seniorů, bývají pacienti pohybově omezeni. Pomocí technologie VR však mohou vycestovat na vysněná místa, což může vést k sebepoznání či k lepšímu vyjadřování. Dále je pacient silněji motivovaný a může se začít také zajímat více o okolní svět.

„Věříme, že aktivizace ve virtuální realitě může výrazně přispět ke zlepšení paměti či posílení sebedůvěry a celkové životní spokojenosti,“ uzavírá Suchomelová.

Pro úplné pochopení člověka s Alzheimerovou chorobou neexistuje lepší cesta než si vyzkoušet žít s onemocněním na vlastní kůži a vidět svět očima pacienta. Právě tuto možnost přináší australský projekt, jenž vznikl pod vedením Tanyi Petrovichové v Melbourne. Vzdělávací program nese název EDIE, což je nejen jméno hlavní postavy, ale i zkratka pro Educational Dementia Immersive Experience. V aplikaci se uživatel seznámí s mužem jménem Edie, jenž trpí demencí, a poznává, jaké problémy mu nemoc přináší (např. jak obtížná může být pouhá cesta na záchod).

Cílem celého projektu je informovat o onemocnění a podat skutečný zážitek o životě s nemocí, což by mělo společnost vést k lepšímu pochopení a k větší toleranci vůči pacientům s demencí. Velmi prospěšný je program i pro příbuzné postižených a pro pečovatele, kteří mohou díky aplikaci lépe rozpoznat potíže nemocného a být zároveň trpělivější vůči chování pacientů.

Aplikace EDIE byla přeložena do českého jazyka. V Evropě ji poprvé uvedla Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) 30. dubna roku 2019. Podle kanceláře Austrade byla nabídka kurzů v ČR zahájena v květnu 2019.

Virtuální zážitek, který ukazuje svět s Alzheimerovou chorobou a s ní spojenou demencí, má také za cíl připravit člověka na možnost takové formy života v jeho budoucnosti. A to hlavně z důvodu stále rostoucího počtu pacientů s touto chorobou. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra v ČR uvádí, že v České republice v loňském roce nemocí trpělo až 167 tisíc obyvatel, a odborníci odhadují až dvojnásobný počet postižených do roku 2050.

K onemocnění se také vyjádřila Světová zdravotnická organizace (WHO). Informovala o celkovém počtu nemocných s demencí, který činí přibližně 50 milionů lidí. Dále informuje, že nových pacientů ročně přibývá zhruba o 10 milionů.

Paměť je pro člověka jednou z nejdůležitějších schopností, kterou vlastní a neustále využívá. Pokud by díky virtuální realitě docházelo k jejímu zlepšení, mohl by tento pokrok zásadně, a především pozitivně ovlivnit nejen náš moderní svět, ale i běžný život.

Tento blogový příspěvek vznikl v ZS 2020/2021 v rámci semináře JTB317 - Společenské a ekonomické dopady digitalizace.