Natálie Fridrich

Když se ocitnete v galerii, možná vás ani nenapadne, jakým procesem kontroly procházejí díla vystavená na stěnách. Dokázat, zda je umělecké dílo pravé, může být někdy oříšek. Možná falza jsou strašákem pro zákazníky i obchodníky na trhu s uměním. Pro dokázání autenticity je potřeba názor více odborníků a velké množství informací. Proces ověřování je dlouhý a závisí na lidském faktoru. Může tedy být opravdovým pomocníkem při zkoumání pravosti uměleckých děl umělá inteligence?

Rozpoznávání uměleckých děl klasickým způsobem

Pro potvrzení či vyvrácení autenticity díla je třeba podstoupit několik úkonů a získat názory odborníků. V minulosti, ale i dnes se upřednostňuje dílo vidět naživo, tedy poslat obraz třeba i do zahraničí. Tato procedura může trvat dlouhou dobu z důvodu zaneprázdnění odborníků, ale také proto, že samotný proces je velmi nákladný a náročný na ochranu díla.

Zásadní je provenience obrazu, neboli jeho původ. Ten se dokazuje například pomocí informací od vlastníka a tzv. štítků na zadní straně plátna, které mohou označovat komu obraz v minulosti patřil či na jaké výstavy byl zapůjčen. Důležitá je i signatura umělce specifickým rukopisem. Odborník – kunsthistorik či restaurátor – většinou pozná na první pohled, zda se jedná o falzum, kopii nebo pravé dílo, ale vždy je potřeba podrobit obraz podrobnějšímu průzkumu.

Dalším krokem je testování materiálů na plátně, jako jsou složky pigmentů a stáří samotného plátna i rámu. Velkým pomocníkem bývá rentgenový snímek či užívání ultrafialového záření. Umožňuje odborníkům nahlédnout do jednotlivých vrstev obrazu, může se stát, že objeví další motiv pod svrchní vrstvou. Někteří padělatelé si zakoupí starý obraz v antikvariátu pro jeho stáří a přemalují ho.

Ačkoliv se při zkoumání pravosti díla jedná o podložené závěry, nemusí být jeho výsledky vždy jednoznačné. Proto přichází další prozkoumání, v některých případech k tomu slouží celé komise odborníků. Jejich hlavním účelem je správa pozůstalosti a zachování integrity trhu s umělcovými díly. Slouží také jako informační střediska a poskytují kontaktní místo pro muzea a vědce. Komise pak mají konečné slovo a vydávají potvrzení o autenticitě děl. Celý proces je velmi spletitý, trvá velmi dlouhou dobu a výsledek může být nejasný. Může tedy jednodušší řešení přinést umělá inteligence?

Art Recognition: Umělá inteligence jako pomocník při rozpoznávání děl

Umělá inteligence rozpoznávající autentická díla musí nejprve projít tréninkem. Od uživatele dostane všechny snímky již ověřených děl daného umělce (minimálně 200). Zásadní je pro AI pochopit typický styl umělce. „Naučí“ se jeho tahy štětcem, použité barvy, kompozici objektů či kompoziční prvky vyšší úrovně. Nejzásadnější jsou právě tahy štětcem, které jsou u každého člověka jiné. Po dokončení tréninku AI dokáže porovnat takto načerpaná data s vlastnostmi na tázaném díle. Na základě porovnání pak AI vygeneruje možnou pravděpodobnost.

Dle Cariny Popovici, zakladatelky firmy Art Recognition, která je v dané oblasti průkopníkem, má technologie tři zásadní výhody. Je velmi precizní, objektivní a rychlá.  AI nemá emoce a její využití je časově mnohem méně náročné než klasický způsob rozpoznávání děl. Trénink AI ke konkrétnímu umělci trvá obvykle jen několik dní a výsledek jejího zkoumání je poté dostupný během pár minut. Znamená to tedy, že už nadále bude analýzy dělat jen AI?

Různé modely AI dosahují rozdílných výsledků

Pochyby budoucnosti této technologie a schopnostech AI vyvolala na začátku roku 2023 v uměleckém světě analýza obrazu údajně pocházejícího od italského mistra Raffaela. Dvě modelové umělé inteligence totiž dosáhly zcela odlišných výsledků. Firma Art Recognition došla k závěru, že dílo s 85 procentní pravděpodobností není od malíře Raffaela Santiho. V Art Recognition používají při rozpoznávání umění síť, kterou trénují na obrazech umělců, což jí umožňuje naučit se charakteristické rysy daného umělce a rozpoznat je v nových uměleckých dílech Naopak výzkumníci z Bradfordu a Nottinghamu určili, že dílo známé jako Tondo de Brécy je dílem Raffaelovým. Ti používali odlišnou metodu, založenou na neuronové síti, která se učí rysy obličeje z rozsáhlého souboru dat s miliony obličejů. Pomocí digitální obrazové analýzy vědci porovnali obličej na tázaném obraze s obličejem madony na autentickém díle Raffaela a výsledek potvrdil 97 procentuální shodu v jejich podobě. Také obličej Ježíška ukázal shodu 86 procent. Pravděpodobnost, že dílo vytvořil stejný malíř je velmi vysoká.

"V konečném důsledku bude vždy existovat místo pro lidský úsudek," řekl pro Artnet News přední znalec díla Leonarda da Vinciho, historik umění Martin Kemp. Odborníci poukazují také na fakt, že AI může mít problém rozpoznat některé umělce, kteří během své kariéry dramaticky změnili svůj styl. Technologie má také svá omezení, pokud má rozeznat díla jde o umělců s nízkou produkcí. A jak již bylo zmíněno, není zcela důvěryhodným nástrojem, pokud jde o odhalování podvodů.

Text vznikl v rámci předmětu Společenské a ekonomické důsledky digitalizace na IMS FSV UK.