Anna Knoblochová

Jedním z trendů současnosti je kladení důrazu na fyzické i psychické zdraví. Chodíme do posilovny,  stravu doplňujeme suplementy na posílení imunity či kognitivních funkcí a v rámci skloňovaného tématu klimatické změny máme k dispozici alternativy živočišné stravy. V dnešním digitalizovaném světě, který nám má ulehčit život, jsme paradoxně čím dál tím víc vystaveni stresu, který může vyústit v duševní a jiná onemocněním. Po celý den nám jsou k dispozici malé nebo velké digitální obrazovky, na které nedáme dopustit, a to ani na úkor tak důležitého pilíře lidského zdraví, jakým je spánek. Podle empirické studie provedené v roce 2015 švýcarským doktorem psychologie Sakari Lemolou a jeho kolegy, je značná korelace mezi časem stráveným u mobilní obrazovky a sníženou kvalitou spánku. Jak rozsáhlé škody může způsobit zanedbávání spánku a do jaké míry nese vinu digitalizace?

Mechanismy

Digitalizace současného světa působí na spánek hned několika způsoby. Kvůli chytrým telefonům, které jsou nám dennodenně po ruce, neustále zaměstnáváme hlavu činnostmi, které nejsou vždy důležité. Odpovídáme na zprávy, vyřizujeme pracovní hovory a přidáváme úkoly do kalendáře, který je pořád s námi. Nepřetržitá zastižitelnost nás tak okrádá o čas, který bychom mohli věnovat právě spánku.

Další z problémů, který nezdravě ovlivňuje spánek, je mobilní telefon v ložnici. Studie z roku 2014 americké ekonomky Klodiany Lanaj a jejích kolegů prokázala, že používání chytrých telefonů bezprostředně před spaním, vedlo ke kratšímu spánku a také k větší únavě během následujícího dne. S tím souvisí i problematika modrého světla.

Modré světlo, které se nemusí vždy zdát lidskému oku zcela modré, je jedno ze složek slunečního světla, zároveň ho také produkuje LED osvětlení nebo obrazovky počítačů, chytrých telefonů apod. Škodlivé se stává ve chvíli, kdy jsme mu vystaveni v denní dobu, ve kterou již nesvítí slunce. Toto modré světlo oddaluje působení melatoninu, což je hormon spánku, který navozuje ospalost.

Posledním mechanismem digitalizace, který negativně ovlivňuje spánek, jsou podle Manfreda Spitzera, autora knihy Kybernemoc, špatné návyky. Konkrétně vytváření si z ložnice pomyslnou hernu, která neslouží primárně k odpočinku a spánku, ale spíše k odreagování u herních konzolí nebo sledování filmů v posteli. Tímto chováním stimulujeme mozek a oddalujeme dobu usnutí. Tento trend byl sledován již v osmdesátých letech v kontextu sledování televizorů ve studii Persistent psychophysiologic (learned) insomnia psychologa Peter Hauriho a pediatra Joan Fishera.

Rizika

Ačkoli můžeme spánek považovat za ne zcela zásadní část dne, opak je pravdou. Rizika, která mohou nastat, pokud podléháme spánkovému deficitu, bývají někdy fatální. Jedním z rizik a zároveň i příznaků digitální nespavosti, tedy špatnému spánku zapříčeného mimo jiné digitálními přístroji,  je nárůst hmotnosti. Pokud máme nekvalitní spánek, je velmi pravděpodobné, že následující den budeme potřebovat doplnit energii jednoduchými cukry nebo kofeinem. Studie, z roku 2010 sociologa Wade Jacobsena, The Wired Generation: Academics and Socials Outcomes of Electronic Media Use Among University Students, dokazuje, že: „…nedostatek spánku vede k poruchám sekrece inzulinu a zvýšení koncentrace cukru v krvi“, čímž vystavujeme lidské tělo riziku cukrovky. Dalším bodem je zhoršení kognitivních funkcí mozku. Studie, která byla publikovaná v časopise Nature Medicine zjistila, že deficit spánku má za následek poruchy koncentrace a paměti. Čili spánek zlepšuje výkonnost paměti a také zvyšuje schopnost přijímat nové informace. Ze studií vyplývá, že kvalitní spánek je velmi zásadní pro tělesné i duševní funkce. Existují způsoby, kterými můžeme optimalizovat náš spánkový režim?

Řešení

Dopady digitalizovaného života, které působí na spánek můžeme zmírnit jednoduchými zásadami, které ovšem není lehké konzistentně dodržovat. Jakými? Pokud možno chodit spát a vstávat ve stejnou dobu. Z ložnice si neutvářet místo na volnočasové aktivity. Bezprostředně před spaním nepoužívat počítače, mobilní telefony a další přístroje, které by nás stimulovaly a oddalovaly dobu usnutí. V neposlední řadě červené brýle, které blokují modré světlo. Podle odborné knihy od psycholožky Kimberly Burkhart a ortopedického chirurga James Phelpse, Amber Lenses to Block Blue Light and Improve Sleep: A Randomized Trial, bychom tyto brýle měli nosit tři hodiny před spaním, a tím zkvalitnit náš spánek v důsledku optimalizace cirkadiánního rytmu, tedy biologického rytmu, který trvá 20-28 hodin a provází jej kolísání spánku a bdělosti.