Too Good to Go – cesta k redukci potravinového odpadu?

Too Good to Go – cesta k redukci potravinového odpadu?

Johanka Paťhová

Jistě mnozí z vás slyšeli o vyhazování nesnězených porcí, které se do konce otevírací doby nestihnou vydat zákazníkům v restauracích, jídelnách a fastfoodech. Výzkumný projekt TAČR dokonce zjistil, že v jednom z fastfoodů musely být hranolky servírovány zákazníkům již do sedmi minut od usmažení. Pokud se v této lhůtě nestihly vydat, skončily v koši. Hrozné, že? Mobilní aplikace Too Good To Go nabízí řešení, jak minimalizovat vyhazování nesnězených jídel, která dle webu QSR tvoří až 28 % světového potravinového odpadu.

Jak to funguje?

Stačí si aplikaci zdarma stáhnout do vašeho chytrého telefonu přes App Store nebo Google Play, jednoduše si vytvořit účet zadáním e-mailové adresy a hesla a povolit sledování polohy. Za okamžik již scrollujete zdánlivě nekonečným seznamem podniků, které dnes pravděpodobně nestihnou prodat všechno jídlo. Aplikace prozradí název restaurace, adresu, čas vyzvednutí (zpravidla ve večerních hodinách) a samozřejmě také cenu, která je vždy o dvě třetiny nižší než původní. A co za své peníze dostanete? V tom spočívá kouzlo této aplikace. Poptávka zákazníků je totiž velmi proměnlivá a pro restaurace je téměř nemožné odhadnout, které položky na konci dne zůstanou neprodány. Proto při objednání platíte za „kouzelný balíček“, který vám obsluha sestaví až na základě svých momentálně přebývajících zásob. Pro spotřebitele, kteří chtějí ušetřit a nemají velké stravovací nároky, může být Too Good To Go dobrou alternativou. Pro vybíravé strávníky ale možná tento koncept není příliš vhodný. Uživatelé aplikace po přidání možnosti omezit výběr pouze na vegetariánské či veganské jídlo dlouhodobě volají, je tedy možné, že tuto poptávku vedení firmy do budoucna zohlední.

Výsledky jsou vidět

Too Good To Go v poslední době slaví velké úspěchy. Podnikatelský koncept, který vznikl v Dánsku, k dnešnímu dni funguje celkem v 15 evropských zemích (nikoli však v České republice). V loňském roce také vstoupil na trh v USA a Kanadě. Od spuštění aplikace v roce 2016 se podařilo před vyhozením zachránit již více než 100 milionů porcí ze 130.000 podniků. Studie vypracovaná univerzitou v nizozemském Wageningenu prokázala, že 90 % jídla obsaženého v „kouzelném balíčku“ se skutečně sní. Pozoruhodným údajem je také číslo 22 – tolik procent uživatelů aplikace navíc začalo redukovat množství vyhazovaných potravin ve svých domácnostech. Zakladatelé firmy Too Good To Go ale již od začátku myslí v globálním měřítku a cílí na uhlíkovou negativitu – tedy koncept fungování, kdy firma extrahuje z atmosféry více CO2, než do ní vypouští. Svou uhlíkovou stopu snižuje kromě omezování potravinového odpadu také investováním do solárních elektráren v Indii a udržitelných farem v Peru.

Too Good To be true?

Tato populární iniciativa má však i svou stinnou stránku. S postupem času se do inovátorského a společensky líbivého projektu Too Good To Go začalo zapojovat velké množství restauračních zařízení i supermarketů. Image ekologické firmy a marketing zdarma v aplikaci, kterou si stáhlo 50 milionů lidí po celém světě? Ano, prosím! A tak se i ze sebelepšího záměru může stát jen další cesta potravinářského průmyslu k vyšším ziskům.

Na váze tomuto argumentu dodávají i svědectví dlouhodobých uživatelů aplikace. Výroky typu: „V Sushitime mají komín Too Good To Go krabic naskládaných na sobě a rozdávají je příchozím uživatelům,“ nebo „Jednou jsem v supermarketu dostal balíček s banánem, který byl ještě zelený. Vysvětlil jsem obsluze, že toto neodpovídá konceptu Too Good To Go a byly mi vráceny peníze,“ bohužel nejsou ojedinělé. Z výpovědí některých dotázaných byla jasně cítit obava, že nákupem zlevněného jídla pouze pomáhají firmám zviditelnit se na trhu a uměle zlepšovat svou „zelenou“ image.

Problém dlouhodobé udržitelnosti

Rostoucí poptávka po zlevněném jídle může opravdu vést k tomu, že restaurace bude produkovat více porcí, aby uživatelům aplikace zajistila pravidelný přísun „kouzelných balíčků“. Opačný problém vysledoval ekologický aktivista Matt Homewood v dánských supermarketech, které se za účelem získání „ekologické“ nálepky do sítě Too Good To Go zapojily. Nadřízení v jednotlivých pobočkách stanovují maximální počet balíčků na 5 denně. Sleva na zboží 67% a k tomu 9% provize pro zprostředkující firmu je totiž pro velké obchodní řetězce zvyklé na diktování vlastních podmínek těžko stravitelným soustem. Redukce potravinového odpadu se nekoná a kontejnery za supermarketem zůstávají plné. Ve společnosti stále silněji rezonující pocit povinnosti přispět používáním aplikace k ochraně životního prostředí a touha firem prostřednictvím zdánlivě ekologických řešení maximalizovat zisk nás z bludného kruhu plýtvání jídlem nedostane.

Tímto se dostáváme k jádru problému. Systém prodeje nevydaného jídla se slevou je totiž pouze krátkozrakým řešením. Dlouhodobým cílem iniciativy Too Good To Go by mělo být naučit podniky lépe hospodařit se zásobami surovin tak, aby dosáhly co nejvyššího zisku a byly konkurenceschopné a zároveň aby jim porce nezbývaly a netvořil se zbytečný odpad. To je z perspektivy firmy vydělávající právě na provizích z neprodaných jídel sebedestruktivním, a tudíž dlouhodobě neudržitelným plánem. V poslední době se ozývají kritické hlasy prohlašující, že Too Good To Go při spolupráci s velkými supermarkety netlačí na odstranění denních kvót na vydané balíčky a neusiluje o změnu prodejních strategií. Firma se přitomnachází ve složité situaci, jelikož velké obchodní řetězce disponují větší tržní silou a z důvodu plánované expanze by i pro Too Good To Go bylo nevýhodné „kousat do ruky, která ji živí“. K těmto závažným obviněním, které by mohly ohrozit její dobré jméno a potenciálně získat pověst greenwashingové firmy, se však mluvčí ani členové vedení společnosti nevyjádřili.

Zda byla tato kritika oprávněná tak ukáže jen čas. Důležité je ale říci, že problém plýtvání potravinami zdaleka není vyřešen a svět stále čeká na spásné řešení. Pro příjemnější čekání si mohou čtenáři vyzkoušet další aplikace zaměřené na tuto problematiku, například Olio, Karma, Nowaste či Kitche.