Berenika Wybitulová

Fotovoltaické panely na střeše, autonomní hromadná doprava, dostupné a levné bydlení v nejmodernější čtvrti města. Budoucnost je blíž, než si myslíme.

Je pondělí půl osmé ráno, dopravní špička. Každou chvíli má přijet autobus. Na zastávce čeká několik lidí – mladá těhotná žena, vysokoškolský student s unaveným pohledem. Nakonec ještě přichází postarší pán držící v ruce nákupní tašku. Má štěstí, že to stihl, protože autobus přijíždí na minutu přesně. S obvyklým nevrlým pohledem řidiče se však cestující v autobuse nesetkají. A to kvůli tomu, že vozidlo žádného řidiče nemá. Jedná se totiž o autonomní autobus.

Tato scéna se může zdát jako vystřižená z sci-fi filmu o daleké budoucnosti, avšak opak je pravdou. A pro to, abychom takovouto scénu zažili na vlastní kůži, ani nemusíme jet daleko. Ve Vídni vzniká nová čtvrť Seestadt Aspern, která má plně naplňovat koncept Smart City, tedy princip využívání moderních technologií k celkovému zlepšení kvality života ve městě. Jednou z mnoha oblastí, kde se technologie využívají, je právě mobilita.

Ráj na zemi

Vídeň pravidelně vyhrává v různých žebříčcích pozici nejlepšího města pro život na světě. Důvodů je spousta. Nízká kriminalita, přívětivá sociální politika, městem regulované nájemné, velké množství travnatých ploch, dostupná hromadná doprava. Vídeň se tímto stala evropskou metropolí číslo jedna.

Rakouské hlavní město ale nechce usnout na vavřínech. Nyní si vídeňská radnice dala za cíl, stát se do roku 2030 lídrem v oblasti inovací a digitalizace. Koncept Smart City jí v plnění tohoto cíle bezpochyby pomáhá, jak napovídá sekce Smart City Wien na webových stránkách města. Různé agendy a strategie mají z Vídně do roku 2050 vytvořit evropský ráj na zemi, a to ve všech oblastech – od zdraví a mobility až po vzdělání všech skupin obyvatel a klimatu.

Vídeň má koneckonců dobrý důvod, proč se snažit neustále zlepšovat kvalitu života. Kromě prestiže, kterou s sebou pozice nejlepšího města na světě přináší, je to také rekordní nárůst populace. Málokteré město v Evropě roste totiž tak rychle jako právě Vídeň. Nyní se mezi vídeňské obyvatele počítá 1, 9 milionů lidí a podle informací deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) by měl do sedmi let tento počet překročit dva miliony. Smart City je v současné době nejlepší plán, jak se s takovýmto enormním nárůstem vypořádat.

Seestadt Aspern jako laboratoř

Proto na okraji Vídně ve 22. městském obvodu vzniká Seestadt Aspern, nová čtvrť, která má pojmout až 20 000 lidí a která má zároveň využít všechny prvky Smart City. Avšak nejenom takové prvky, co běžně fungují v praxi, ale také ty, co mají potenciál fungovat. Tak aby se z Aspernu stala plnohodnotná a udržitelná městská část splňující všechny nároky života ve velkoměstě, a to právě díky digitálním technologiím.

Kromě autonomních autobusů najdeme na místě, kde kdysi stálo vojenské letiště, nově také tramvajové zastávky napojené na konečnou stanici metra U2. Čtvrť disponuje systémem sdílených kol, proto je v Aspernu plno cyklostezek, ale i chodníků. Pro auta už tam zkrátka není místo. Web e15.cz uvádí, že v Aspernu na jeden byt vychází 0,7 parkovacího místa. A ti, kteří se bez auta opravdu neobejdou, musí parkovat v podzemní garáži. „Nechceme dát lidem důvod, aby měli auto,“ říká Georg Pammer z projektu Aspern Smart City Research (ASCR). ASCR zkoumá data z Aspernu k potencionálnímu budoucímu rozvoji měst v Evropě.

Smart City se uplatňuje také v oblasti stavebnictví. V Aspernu vznikají tři typy budov – obytné byty, vysokoškolské koleje a školy. Každá z těchto budov by měla být energeticky co nejmíň náročná a využívá k tomu například solární ohřívání vody či fotovoltaické panely. Mimo to ve Vídni vyrostl také nejvyšší dřevěný mrakodrap světa. Říká se mu hoHo (z německého HolzHochhaus, tedy dřevěný výškový dům) a měří 84 metrů. Ivo Kocera z portálu svetchytre.cz popisuje tuto budovu jako energeticky pasivní unikát.

Podle plánu vídeňské radnice má v Aspernu vzniknout 10 500 bytů, a to za velmi dobrou cenu. Pro srovnání – jeden metr čtvereční stojí v Aspernu 12 až 14 eur, v centru Vídně 19 eur. Sdílené byty vhodné pro studenty či mladé lidí nabízejí jeden metr čtvereční dokonce za 7,50 eur. Přívětivý nájem už nalákal do Aspernu plno rodin s dětmi, studenty i seniory. Podle FAZ žilo minulý rok na jihu čtvrti sedm tisíc lidí.

Těchto sedm tisíc lidí se nemusí bát, že by blízko svého bydlení nenašli práci. Do Aspernu se totiž plánuje přestěhovat třeba švýcarský koncern Hoerbiger či automobilová firma Opel. Kromě toho vzniká po celé čtvrti plno malých obchodů, kaváren, restaurací a také služeb jako například kadeřnictví. Aspern se tedy nemá stát čtvrtí duchů, kam se její obyvatelé dopraví z centra pouze na přespání. Naopak, na okraji Vídně má vyrůst samostatné a pulsující město.

Druhá strana mince

Jakkoli je Seestadt Aspern lákavé a pokrokové místo, plno „pravých“ Vídeňanů tento projekt zavrhuje. „Je to až moc daleko,“ krčí mnoho z nich rameny. Pro člověka žijícího v centru města je půlhodinová cesta hromadnou dopravou příliš dlouhá. Vzdálenost však není jediným problémem, se kterým se Aspern potýká. Pro vyznavače architektury hraje roli také vzhled čtvrti, protože ačkoliv se radnice snaží o klasický zjev budov, je snadno poznat, že o typickou čtvrť se nejedná. „Chybí mi tam lidský faktor,“ odpovídá asi pětapadesátiletý Vídeňan na otázku, zda by se do nové čtvrti přestěhoval. Zároveň uznává, že další byty jsou potřeba.

Jak moc se ambiciózní projekt Seestadt Aspern povedl, ukáže až čas. Čtvrť má být hotová v roce 2028, pokud vše půjde podle plánu. Mezitím můžeme pouze hádat, jestli se z Aspernu stane běžná součást Vídně. Jedno je však jisté už teď. Na rozdíl od Prahy Vídeň rozpoznala, že Smart City nemusí znamenat pouze tramvajovou zastávku s WIFI připojením.

Tento blogový příspěvek vznikl v ZS 2020/2021 v rámci semináře JTB317 - Společenské a ekonomické dopady digitalizace.