Noví vyučující na IMS a jejich kurzy

Valeriya Korablyova, Ph.D.

Valeriya Korablyova je držitelkou doktorátu z V. N. Karazin Kharkiv National University a habilitačního titulu z Taras Shevchenko National University of Kyiv, a působila na několika světových vědeckých institutech a univerzitách, včetně Stanfordské univerzity, Institutu humanitních věd ve Vídni (IWM), Basilejské univerzity a Univerzity Justuse Liebiga v Giessenu. V českém prostředí přednášela na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a spolupracovala s Prague Civil Society Center. Dr. Korablyova je autorkou 2 monografií a mimo jiné přibližně 30 článků v ukrajinských a mezinárodních odborných časopisech.

V rámci svých výzkumných a akademických aktivit se Dr. Korablyova zabývá ukrajinistikou, sociální teorií a národní identitou. Tematicky se zaměřuje především na Majdan na Ukrajině a postsovětské transformace na Ukrajině a ve střední a východní Evropě.

V tomto semestru na Institutu otevře svůj kurz Post-Soviet Ukraine: from "Unexpected Nation" to the Unwarranted War. Chcete-li porozumět současné situaci a dění na Ukrajině, tento kurz si nenechte ujít! Soustředí se na komplexní a mnohostranné zkoumání postsovětského vývoje na Ukrajině, kde se o vzniku a upevnění národního zřízení uvažuje prostřednictvím sociálních a politických transformací. Protesty na Majdanu, pokračující ruská agrese a obrana Ukrajiny vůči ní zde zaujímají pozici stěžejních uzlových bodů ukrajinského vývoje po vyhlášení nezávislosti roce 1991, kterým bude věnována velká pozornost.

PhDr. Karin Hofmeisterová, Ph.D.

Karin Hofmeisterová je čerstvá absolventka doktorského studia oboru Mezinárodní teritoriální studia na Institutu mezinárodních studií, kde úspěšně obhájila disertační práci na téma The Serbian Orthodox Church`s Engagement in Memory Politics of Post-2000 Serbia: Memory of Suffering and Resistance. V rámci svého akademického působení se zaměřuje na moderní dějiny jihovýchodní a střední Evropy. Zabývá se především církevní problematikou, politikou paměti a masovým násilím v prostoru bývalé Jugoslávie. Kromě KRVS pracuje také v Centru vizuální historie Malach, MFF UK.

Díky prestižnímu grantu Claims Conference bude Karin vyučovat jak v zimním semestru, tak i v letním. Její nový kurz Transnational Politics, Complicity, and Victims of the Holocaust (JTM515) si nenechte ujít. Spolu s Doc. Kateřinou Královou zde nabídnou velmi zajímavý pohled na holokaust a jeho následky prostřednictvím případové studie osvobozovací akce známé jako "The Train to Freedom", při níž bylo v závěrečné fázi druhé světové války posláno 1200 židovských vězňů z koncentračního tábora v Terezíně do švýcarského St. Gallenu. Stěžejní pozornost zde bude věnována individuálním osudům, historické paměti a připomínání.

Dr. Dmitrij Dubrovski

Dmitrij Dubrovsky je odborník na problematiku akademických práv a svobod, svobod projevu a práv menšin. Ve své odborné činnosti se věnuje také tématům propagandy, xenofobie, homofobie, krajně-pravicového extrémismu a projevů a zločinů z nenávisti. Mimo aktuálního působení na Free University v Lotyšsku, během své vědecké a akademické kariéry přednášel také na European University v St. Petersburgu, kde založil a mezi lety 1999-2005 vedl obor Etnická studia, na Univerzitě v St. Petersburgu, Bard College v New Yorku, Witwatersrand University v Johannesburgu, Columbia University, Helsinki University, a do března 2022 také na Higher School of Economics v Moskvě. Spolupracoval mimo jiné i s Woodrow Wilson Center’s Kennan Institute ve Washingtonu, D.C., a v České republice doposud působí na Central and East European Law Institute (CEELI) v Praze. V současné době spolupracuje s naším institutem v rámci Freedom Chair Fellowship Programme. Od ledna 2023 bude zaměstnancem institutu.

Dubrovsky povede nový předmět s názvem Human Rights in Post-Soviet Space (JTM634). Tento kurz si bude klást za cíl analyzovat současnou diskuzi o lidských právech ve státech bývalého Sovětského svazu na základě role lidskoprávní agendy v krizích, které se dotýkaly tohoto regionu. Mezi ně můžeme řadit např. otázku ruského jazyka v kontextu ruské agresivní zahraniční politiky, tzv. Oranžovou revoluci a Euromajdan na Ukrajině, či násilné potlačení muslimských demonstrací v uzbeckém Andižanu v kontextu porušování lidských práv muslimů ve středoasijských republikách.

Mgr. Klára Kosová

Klára Kosová je studentkou doktorského programu Mezinárodní teritoriální studia na Institutu mezinárodních studií. Ve svém disertačním výzkumu "Governance Legitimacy in the Oligarchized Settings: The Case of Bulgaria" se věnuje procesu (de)legitimizace politických aktérů během bulharských protivládních protestů v letech 2020 a 2021. Klára svou práci píše pod dvojím vedením jak na IMS FSV UK pod vedením doc. Adrianem Brisku, Ph.D., tak na univerzitě v Groningenu pod vedením prof. Pabla Valdivia Martina, Ph.D. a Elizavety Gaufman, Ph.D.. V rámci svého akademického působení se zaměřuje na moderní dějiny jihovýchodní a střední Evropy. Zabývá se především diskurzivní analýzou politických aktérů stejného regionu, přičemž se snaží propojovat více metodologických přístupů. Mimo aktuální působení jako PhD student na obou výše zmíněných univerzitách je členkou mezinároní výzkumné skupiny "Data Science, Culture and Social Change", která spojuje akademiky a juniorní výzkumníky z Harvard Unviersity, the University of Groningen, the University of Antioquia, University of British Columbia a dalších předních výzkumných institucí.

Tento rok se Klára k IMS připojuje jako vědecký pracovník na projekty OP VVV. 

PhDr. Luboš Velek, Ph.D.

Luboš Velek je absolventem studia historie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Kmenově působí v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR a současně přednáší moderní středoevropské dějiny na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Odborně se zabývá vývojem politické kultury, česko-německých vztahů a dějin vzdělanosti na území habsburské monarchie v 19. a na počátku 20. století. Autor četných publikací a řešitel řady grantových projektů.

Luboš Velek již pravidelně vyučuje na našem institutu jeden z kmenových předmětů bakalářského studia - Dvě století střední Evropy. V rámci volitelných předmětů i letos studentům nabízí povinně volitelný kurz Politické kultury v českých zemích a habsburské monarchii v letech 1848 až 1918 (JTB211). Předmět se zabývá problémem formování politické kultury v českých zemích a v habsburské monarchii v období modernizace (průmyslové, sociální a zejména politické). Pozornost je věnována problematice postupné konstitucionalizace, parlamentarizace a demokratizace politického systému habsburské monarchie a jejich specifičnosti dané multietnickým charakterem tohoto státního útvaru.