Členové vedení

doc. PhDr. Kateřina Králová, Ph.D., M.A.

Kateřina Králová je docentkou soudobých dějin a vedoucí Výzkumného centra paměťových studií. Jako historička se ve své práci zaměřuje na vyrovnání se s nacistickou minulostí, holocaust, řeckou občanskou válku, poválečnou obnovu a migraci související s konflikty. Kateřina, úspěšná absolventka Phillipsovy univerzity v Marburgu získala významná mezinárodní stipendia, včetně stipendia Alexandra von Humboldta, Vídeňského Wiesenthalova institutu, stipendia USHMM a Fulbrightova stipendia na univerzitě Yale, a podstatnou část svého výzkumu tak realizovala v zahraničí. Kromě toho obdržela v roce 2017 cenu vědecké společnosti pro vědce do 40 let za své výzkumné úspěchy. Je mimo jiné jednou ze zakladatelek Herzlova centra pro izraelská studia na naší univerzitě, výzkumného klastru Aliance 4EU+ "Pluralita paměti v Evropě v globální perspektivě", projektu CENTRAL "Institucionalizace paměti v postkonfliktních společnostech" a vedoucí členkou COST-Action Slow Memory. V roce 2022 podpořila Claims Conference její žádost o partnerství v oblasti výuky o holocaustu, které bylo uděleno UK. Kateřina je autorkou knihy Das Vermächtnis der Besatzung: (Böhlau, 2016; BpB 2017), mnoha článků a sborníků v češtině, angličtině, němčině a řečtině a je aktivní členkou několika redakčních rad. 

PhDr. Jiří Kocián, Ph.D.

Jiří Kocián je absolventem Katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií. Ve svém výzkumu se zaměřuje především na moderní dějiny a soudobý vývoj Rumunska, přechody k demokracii ve státech bývalého východního bloku a dějiny židů v prostoru jihovýchodní a středovýchodní Evropy. V rámci svého působení na KRVS se účastní mezinárodních výzkumných projektů H2020 „DEMOS“ a „POPREBEL“ zabývajících se problematikou populismu. Absolvoval četné výzkumné pobyty v Rumunsku, Německu či Velké Británii podpořené granty UK, GAČR či DAAD a odborné stáže na Leibnitz Institut für Ost- und Südosteuropaforschung v Regensburgu a Fortunoff Videoarchive for Holocaust Testimonies na Yaleově Univerzitě. Vedle Institutu mezinárodních studií působí též jako koordinátor Centra vizuální historie Malach na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde se věnuje výzkumu dějin židů a holokaustu prostřednictvím orální historie a implementaci digitálních technologií ve společenskovědním bádání.

PhDr. Zuzana Lizcová, Ph.D.

Zuzana Lizcová se zaměřuje se na německy mluvící země, jejich roli v mezinárodním kontextu a bilaterální vztahy s Českou republikou. Působí jako akademická pracovnice na KNRS a novinářka. V roce 2011 ukončila disertační prací Kulturní vztahy mezi ČSSR a SRN v 60. letech 20. století doktorský studijní program Mezinárodní teritoriální studia na IMS FSV UK a v roce 2005 magisterský program Německá a rakouská studia. Během studií absolvovala s podporou stipendia DAAD stáž na Humboldtově univerzitě v Berlíně, v roce 2007 díky programu Média-prostředníci mezi národy Nadace Roberta Bosche stipendijní pobyt v berlínské redakci německé zpravodajské agentury dpa. V letech 2004 – 2013 pracovala v dokumentační redakci České tiskové kanceláře (ČTK), kde se specializovala na německy mluvící země a státy středovýchodní Evropy.  Poté působila mimo jiné jako nezávislá publicistka, analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a koordinátorka Česko-německého programu pro mladé profesionály (CGYPP).

Mgr. et Mgr. Eliška Tomalová, Ph.D.

Vedoucí Katedry evropských studií Eliška Tomalová vystudovala obor Francouzský jazyk a literatura (FFUK) a Mezinárodní teritoriální studia (FSVUK). V minulosti pracovala jako výzkumná pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů. Absolvovala zahraniční studijní a pracovní pobyty na Institut de géopolitique (Francie), American University (Washington, DC, USA) a Stanford University (USA). Ve své pedagogické a výzkumné činnosti se zaměřuje na současnou Francii (s důrazem na zahraniční politiku a česko-francouzské vztahy) a na roli kultury v mezinárodních vztazích (kulturní politika a diplomacie, veřejná diplomacie, branding). Na poli aplikovaného výzkumu pravidelně spolupracuje s českou státní správou.

PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.

Ondřej Žíla vystudoval geografii na Přírodovědecké fakultě a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Doktorské studium ukončil v roce 2013 dizertací “Jedna si jedina, moja domovina”? Etno-demografické proměny Bosny a Hercegoviny v letech 1945–2013 na Ústavu Světových dějin, FF UK. Ve svém výzkumu se soustředí na soudobé dějiny a politickou geografii zemí bývalé Jugoslávie, především Bosny a Hercegoviny. Od roku 2014 je zaměstnán jako odborný asistent na Katedře ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK. Badatelsky se v současnosti věnuje problematice reintegrace rozděleného Sarajeva po skončení války na počátku roku 1996 a jejím následkům. Je členem PRIMUS výzkumného týmu (Za hranice hegemonických narativů a mýtů. „Pohnutá minulost“ v dějinách a paměti středovýchodní a jihovýchodní Evropy), spoluřešitelem projektu UNCECentrum pro transdisciplinární výzkum násilí, traumatu a spravedlnosti a hlavním řešitelem GAČR - „Bosenská (prou)dění: Každodenní usouvztažňování války, postsocialismu a neoliberaliazce v daytonské Bosně a Hercegovině“. Má více jak desetiletou zkušenost s vyučováním předmětů dějepis, zeměpis, zeměpisný seminář a seminář z politické geografie na pražských gymnáziích (Arabská, Nad Vítěznou plání).

prof. PhDr. Michal Kubát, Ph.D.

Předseda oborové rady doktorského studijního programu Mezinárodní teritoriální studia a garant tohoto programu. Senátor v Akademickém senátu UK - člen Petiční komise a člen Komise pro vědu.

Michal Kubát vystudoval politologii na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval roční studijní pobyt na Institutu politických věd Jagellonské univerzity v Krakově. V současnosti je profesorem politologie na FSV UK. V letech 2010–2016 zastával funkci proděkana fakulty pro vědu a výzkum a doktorské studium a v letech 2011–2015 byl vedoucím Katedry ruských a východoevropských studií fakulty. Odborně se zaměřuje na komparativní politologii (hlavně demokratické a nedemokratické politické režimy a politické stranictví) a politické systémy zemí střední Evropy. Publikoval velké množství odborných monografií v češtině, angličtině, polštině a němčině. Je autorem mnoha odborných časopiseckých a sborníkových studií a statí a několika odborných překladů z polštiny.

prof. PhDr. Ota Konrád, Ph.D.

Ota Konrád je docentem v oboru moderních dějin na Univerzitě Karlově v Praze a dříve byl vedoucím Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd (2012 - 2019). Zabývá se tématy z historie humanitních věd, historií zahraniční politiky a dějinami první světové války ve střední Evropě. Je spoluautorem knihy (společně s Rudolfem Kučerou) Cesty z apokalypsy: Fyzické násilí v pádu a obnově střední Evropy 1914 - 1922 (2018), ve které se zabývá kulturními dějinami násilí v Rakousku, v českých zemích a Jižním Tyrolsku v první světové válce a jejich následky. V současné době připravuje rozsáhlý projekt o kolektivním násilí jako nástroji pro změnu národních identit na konci druhé světové války v Evropě.

PhDr. David Emler, Ph.D.

David Emler vystudoval dvojitý doktorát (cotutelle Ph.D.) v oblasti moderních dějin (Univerzita Karlova) a politických věd (Université Paris Nanterre). Předtím absolvoval obory Západoevropská studia (PhDr. a Mgr.) a Mezinárodní teritoriální studia (Bc.) na Univerzitě Karlově. Studoval rovněž na Sciences Po, Paris a na Sorbonne Nouvelle Paris 3. Od roku 2009 je zaměstnán na plný úvazek jako asistent na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dříve pracoval v zahraniční redakci České tiskové kanceláře a na odboru protokolu Úřadu vlády České republiky. Mezi témata jeho publikací a výuky patří zejména oblasti historiografie, kolektivní paměti a využívání minulosti. Dále se zabývá soudobými francouzskými dějinami, francouzsko-německými vztahy a kulturními dějinami střední Evropy. 

PhDr. Zuzana Kasáková, Ph.D.

Vystudovala západoevropská studia na Institutu mezinárodních studiích FSV UK, kde získala rovněž doktorát. Studovala také na řadě zahraničních univerzit – University of Cambridge, University of Edinburgh, University of Glasgow a London School of Economics and Political Science. V roce 2004 absolvovala stáž u Skotské národní strany v britském parlamentu a o pět let později ve sdružení Europaeum, University of Oxford. 

Od roku 2005 přednáší na Institutu mezinárodních studií FSV UK. V letech 2012–2014 vykonávala funkci předsedkyně Akademického senátu FSV UK. Od června 2015 je proděkankou pro zahraniční styky FSV UK. Je také externím výzkumným pracovníkem Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Zabývá se politickým vývojem a historií Spojeného království (zejména tzv. keltského okraje), historií a institucemi EU, regionální politikou EU, kolektivní pamětí, regionalismem a nacionalismem tzv. “národů bez státu” v Evropě. 

prof. PhDr. Lenka Rovná, CSc.

Založila a vedla katedru západoevropských studií IMS. Byla garantem oboru západoevropská studia a Jean Monnet Centre of Excellence in European Studies (první svého druhu ve Střední a východní Evropě). Věnuje se aktuálním otázkách Evropské unie a reáliím Spojeného království a Kanady. Přednášela na kanadských univerzitách v Ontariu, Québecu a Calgary. Byla členkou-alternátkou zástupce české vlády při vytváření ústavní smlouvy EU. V roce 2004 byla jmenována francouzským prezidentem rytířkou Národního řádu za zásluhy ve prospěch evropské věci. Je také nositelkou titulu Jean Monnet Chair Ad Personam pro Evropská politická studia. Je členkou vědecké rady Univerzity v Helsinkách, CERGU Univerzity v Gothenburgu ve Švédsku, ECSA-Canada v Montrealu, evaluátorkou programu Evropské komise Jean Monnet a Horizon 2020 a členkou České komise UNESCO.