Členové vedení

Člen vedení pro koordinaci akcí a zvláštní potřeby studentů a zaměstnanců

Emler

PhDr. David Emler, Ph.D.

David Emler vystudoval dvojitý doktorát (cotutelle Ph.D.) v oblasti moderních dějin (Univerzita Karlova) a politických věd (Université Paris Nanterre). Předtím absolvoval obory Západoevropská studia (PhDr. a Mgr.) a Mezinárodní teritoriální studia (Bc.) na Univerzitě Karlově. Studoval rovněž na Sciences Po, Paris a na Sorbonne Nouvelle Paris 3. Od roku 2009 je zaměstnán na plný úvazek jako asistent na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dříve pracoval v zahraniční redakci České tiskové kanceláře a na odboru protokolu Úřadu vlády České republiky. Mezi témata jeho publikací a výuky patří zejména oblasti historiografie, kolektivní paměti a využívání minulosti. Dále se zabývá soudobými francouzskými dějinami, francouzsko-německými vztahy a kulturními dějinami střední Evropy. 

Proděkanka pro zahraniční styky

Kasáková

PhDr. Zuzana Kasáková, Ph.D.

Vystudovala západoevropská studia na Institutu mezinárodních studiích FSV UK, kde získala rovněž doktorát. Studovala také na řadě zahraničních univerzit – University of Cambridge, University of Edinburgh, University of Glasgow a London School of Economics and Political Science. V roce 2004 absolvovala stáž u Skotské národní strany v britském parlamentu a o pět let později ve sdružení Europaeum, University of Oxford. 

Od roku 2005 přednáší na Institutu mezinárodních studií FSV UK. V letech 2012–2014 vykonávala funkci předsedkyně Akademického senátu FSV UK. Od června 2015 je proděkankou pro zahraniční styky FSV UK. Je také externím výzkumným pracovníkem Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Zabývá se politickým vývojem a historií Spojeného království (zejména tzv. keltského okraje), historií a institucemi EU, regionální politikou EU, kolektivní pamětí, regionalismem a nacionalismem tzv. “národů bez státu” v Evropě. 

PŘEDSEDA OBOROVÉ RADY Moderní dějiny

afsd

doc. PhDr. Ota Konrád, Ph.D.

Ota Konrád je docentem v oboru moderních dějin na Univerzitě Karlově v Praze a dříve byl vedoucím Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd (2012 - 2019). Zabývá se tématy z historie humanitních věd, historií zahraniční politiky a dějinami první světové války ve střední Evropě. Je spoluautorem knihy (společně s Rudolfem Kučerou) Cesty z apokalypsy: Fyzické násilí v pádu a obnově střední Evropy 1914 - 1922 (2018), ve které se zabývá kulturními dějinami násilí v Rakousku, v českých zemích a Jižním Tyrolsku v první světové válce a jejich následky. V současné době připravuje rozsáhlý projekt o kolektivním násilí jako nástroji pro změnu národních identit na konci druhé světové války v Evropě.

PŘEDSEDA OBOROVÉ RADY MEZINÁRODNÍ TERITORIÁLNÍ STUDIA

Kubát

prof. PhDr. Michal Kubát, Ph.D.

Předseda oborové rady doktorského studijního programu Mezinárodní teritoriální studia a zároveň garant tohoto programu.

Michal Kubát vystudoval politologii na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval roční studijní pobyt na Institutu politických věd Jagellonské univerzity v Krakově. V současnosti je profesorem politologie na FSV UK. V letech 2010–2016 zastával funkci proděkana fakulty pro vědu a výzkum a doktorské studium a v letech 2011–2015 byl vedoucím Katedry ruských a východoevropských studií fakulty. Odborně se zaměřuje na komparativní politologii (hlavně demokratické a nedemokratické politické režimy a politické stranictví) a politické systémy zemí střední Evropy. Publikoval velké množství odborných monografií v češtině, angličtině, polštině a němčině. Je autorem mnoha odborných časopiseckých a sborníkových studií a statí a několika odborných překladů z polštiny.

Proděkan pro vědu a výzkum a statutární zástupce děkanky

ůj

prof. PhDr. Jaroslav Kučera, CSc.

Vystudoval obory dějepis a němčina na Filozofické fakultě UK, poté působil jako vědecký pracovník v Československé akademii věd. V letech 1991-1994 byl vědeckým pracovníkem na Institutu für Zeitgeschichte v Mnichově. Od roku 1995 přednáší na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK, roce 1998 byl jmenován docentem a v roce 2009 profesorem v oboru Moderní dějiny.

Zúčastnil se řady mezinárodních projektů a přednášel na významných zahraničních univerzitách, mj. byl hostujícím profesorem na Technische Universität v Drážďanech (1998-1999), na Humboldt-Universität v Berlíně (2000-2001) a zastupujícím profesorem, vedoucím katedry východoevropských dějin na Ruhruniversität Bochum (2009-2010). V letech 2013 až 2019 byl stálým hostujícím profesorem na Universität Konstanz. Zastával řadu akademických funkcí na Fakultě sociálních věd UK. Byl proděkanem pro studijní záležitosti (1997-1999), proděkanem pro PR a akademické kvalifikace (2007-2009) a od roku 2018 je proděkanem pro vědu a výzkum; od roku 2012 je členem Vědecké rady FSV UK a od roku 2018 Vědecké rady UK. Od roku 2004 je předsedou oborové rady a garantem doktorského studijního programu Moderní dějiny.

Předmětem jeho výzkumné práce jsou různé aspekty českých dějin ve 20. století, k nimž publikoval čtyři obsáhlé monografie (dvě z toho pouze v němčině) a několik desítek studií. Počátkem 90. let se věnoval otázkám nuceného vysídlení sudetoněmeckého obyvatelstva z Československa po druhé světové válce, dalším předmětem jeho badatelského zájmu byla národnostní politika Československa v meziválečné době, zejména s akcentem na česko-německé vztahy v tomto období. Od konce 90. let se zabýval různými problémy mírového uspořádání s Německem po druhé světové válce. Významným předmětem jeho zájmu byly i hospodářské dějiny, spolu s Jaromírem Balcarem je autorem monografie a několika studií týkajících se období přechodu českých zemí od tržního hospodářství meziválečné éry k centrálnímu plánování 50.

Člen vedení pro internacionalizaci

JK

PhDr. Jiří Kocián

Jiří Kocián je absolventem Katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií. Ve svém výzkumu se zaměřuje především na moderní dějiny a soudobý vývoj Rumunska, přechody k demokracii ve státech bývalého východního bloku a dějiny židů v prostoru jihovýchodní a středovýchodní Evropy. V rámci svého působení na KRVS se účastní mezinárodních výzkumných projektů H2020 „DEMOS“ a „POPREBEL“ zabývajících se problematikou populismu. Absolvoval četné výzkumné pobyty v Rumunsku, Německu či Velké Británii podpořené granty UK, GAČR či DAAD a odborné stáže na Leibnitz Institut für Ost- und Südosteuropaforschung v Regensburgu a Fortunoff Videoarchive for Holocaust Testimonies na Yaleově Univerzitě. Vedle Institutu mezinárodních studií působí též jako koordinátor Centra vizuální historie Malach na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde se věnuje výzkumu dějin židů a holokaustu prostřednictvím orální historie a implementaci digitálních technologií ve společenskovědním bádání.

Členka vedení pro vnější vztahy a PR

klj

PhDr. Zuzana Lizcová, Ph.D.

Zuzana Lizcová se zaměřuje se na německy mluvící země, jejich roli v mezinárodním kontextu a bilaterální vztahy s Českou republikou. Působí jako akademická pracovnice na KNRS a novinářka. V roce 2011 ukončila disertační prací Kulturní vztahy mezi ČSSR a SRN v 60. letech 20. století doktorský studijní program Mezinárodní teritoriální studia na IMS FSV UK a v roce 2005 magisterský program Německá a rakouská studia. Během studií absolvovala s podporou stipendia DAAD stáž na Humboldtově univerzitě v Berlíně, v roce 2007 díky programu Média-prostředníci mezi národy Nadace Roberta Bosche stipendijní pobyt v berlínské redakci německé zpravodajské agentury dpa. V letech 2004 – 2013 pracovala v dokumentační redakci České tiskové kanceláře (ČTK), kde se specializovala na německy mluvící země a státy středovýchodní Evropy.  Poté působila mimo jiné jako nezávislá publicistka, analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a koordinátorka Česko-německého programu pro mladé profesionály (CGYPP).

prorektorka pro evropskou problematiku

,.nj

prof. PhDr. Lenka Rovná, CSc.

Založila a vedla katedru západoevropských studií IMS. Byla garantem oboru západoevropská studia a Jean Monnet Centre of Excellence in European Studies (první svého druhu ve Střední a východní Evropě). Věnuje se aktuálním otázkách Evropské unie a reáliím Spojeného království a Kanady. Přednášela na kanadských univerzitách v Ontariu, Québecu a Calgary. Byla členkou-alternátkou zástupce české vlády při vytváření ústavní smlouvy EU. V roce 2004 byla jmenována francouzským prezidentem rytířkou Národního řádu za zásluhy ve prospěch evropské věci. Je také nositelkou titulu Jean Monnet Chair Ad Personam pro Evropská politická studia. Je členkou vědecké rady Univerzity v Helsinkách, CERGU Univerzity v Gothenburgu ve Švédsku, ECSA-Canada v Montrealu, evaluátorkou programu Evropské komise Jean Monnet a Horizon 2020 a členkou České komise UNESCO. 

Členka vedení pro cizojazyčné programy

hv

Mgr. et Mgr. Eliška Tomalová, Ph.D.

Vedoucí Katedry evropských studií Eliška Tomalová vystudovala obor Francouzský jazyk a literatura (FFUK) a Mezinárodní teritoriální studia (FSVUK). V minulosti pracovala jako výzkumná pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů. Absolvovala zahraniční studijní a pracovní pobyty na Institut de géopolitique (Francie), American University (Washington, DC, USA) a Stanford University (USA). Ve své pedagogické a výzkumné činnosti se zaměřuje na současnou Francii (s důrazem na zahraniční politiku a česko-francouzské vztahy) a na roli kultury v mezinárodních vztazích (kulturní politika a diplomacie, veřejná diplomacie, branding). Na poli aplikovaného výzkumu pravidelně spolupracuje s českou státní správou.

Členka vedení pro online vzdělávání

ik

Irena Kalhousová, Ph.D.

Irena Kalhousová je ředitelkou Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově a akademickou pracovnicí na Fakultě sociálních věd. Specializuje se na Izrael, arabsko-izraelský konflikt a bezpečnost na Blízkém východě. V současnosti se zájem jejího výzkumu přenesl více do střední Evropy. Ve své doktorandské práci se věnovala vztahům Polska, Česká republiky a Maďarska k Izraeli. Na základě teoretického přístupu v mezinárodních vztazích, který staví na historické analýze, teoriích nacionalismu a politice paměti analyzovala historické kořeny současných vztahů tří středoevropských zemí k Izraeli. 
Dříve působila především v think-tancích jako analytička v Institute for National Security Studies v Tel Avivu, výzkumnice v Interdisciplinary Center v izraelské Herzliy, hlavní analytička v Pražském institutu bezpečnostních studií a vedoucí blízkovýchodního programu v Asociaci pro mezinárodní otázky. Od roku 2008 působí v programové radě Nadace Forum2000.
Irena Kalhousová získala doktorát na London School of Economics and Politics Science (LSE). Je držitelkou MPhil z Evropských studií na Univerzitě v Cambridge. Bakalářské studium v oboru politologie absolvovala na Hebrejské univerzitě v Jerusalémě. V roce 2018 působila jako hostující studentka (Nortia Fellowship) na European University Institute ve Florencii. Během doktorandského studia se začala zajímat o pedagogiku a na LSE získala Postagraduate Certificate in Higher Education. Během pandemie Covid-19 se začala specializovat na online vzdělávání.

Člen vedení pro spolupráci se středními školami

Žíla

PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.

Ondřej Žíla vystudoval geografii na Přírodovědecké fakultě a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Doktorské studium ukončil v roce 2013 dizertací “Jedna si jedina, moja domovina”? Etno-demografické proměny Bosny a Hercegoviny v letech 1945–2013 na Ústavu Světových dějin, FF UK. Ve svém výzkumu se soustředí na soudobé dějiny a politickou geografii zemí bývalé Jugoslávie, především Bosny a Hercegoviny. Od roku 2014 je zaměstnán jako odborný asistent na Katedře ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK. Badatelsky se v současnosti věnuje problematice reintegrace rozděleného Sarajeva po skončení války na počátku roku 1996 a jejím následkům. Je členem PRIMUS výzkumného týmu (Za hranice hegemonických narativů a mýtů. „Pohnutá minulost“ v dějinách a paměti středovýchodní a jihovýchodní Evropy), spoluřešitelem projektu UNCECentrum pro transdisciplinární výzkum násilí, traumatu a spravedlnosti a hlavním řešitelem GAČR - „Bosenská (prou)dění: Každodenní usouvztažňování války, postsocialismu a neoliberaliazce v daytonské Bosně a Hercegovině“. Má více jak desetiletou zkušenost s vyučováním předmětů dějepis, zeměpis, zeměpisný seminář a seminář z politické geografie na pražských gymnáziích (Arabská, Nad Vítěznou plání).