Vedoucí kateder

Mgr. et Mgr. Eliška Tomalová, Ph.D.

Vedoucí Katedry evropských studií Eliška Tomalová vystudovala obor Francouzský jazyk a literatura (FFUK) a Mezinárodní teritoriální studia (FSVUK). V minulosti pracovala jako výzkumná pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů. Absolvovala zahraniční studijní a pracovní pobyty na Institut de géopolitique (Francie), American University (Washington, DC, USA) a Stanford University (USA). Ve své pedagogické a výzkumné činnosti se zaměřuje na současnou Francii (s důrazem na zahraniční politiku a česko-francouzské vztahy) a na roli kultury v mezinárodních vztazích (kulturní politika a diplomacie, veřejná diplomacie, branding). Na poli aplikovaného výzkumu pravidelně spolupracuje s českou státní správou.

PhDr. Zuzana Lizcová, Ph.D.

Zuzana Lizcová se zaměřuje na německy mluvící země, jejich roli v mezinárodním kontextu a bilaterální vztahy s Českou republikou. Působí jako akademická pracovnice na KNRS a novinářka. V roce 2011 ukončila disertační prací Kulturní vztahy mezi ČSSR a SRN v 60. letech 20. století doktorský studijní program Mezinárodní teritoriální studia na IMS FSV UK a v roce 2005 magisterský program Německá a rakouská studia. Během studií absolvovala s podporou stipendia DAAD stáž na Humboldtově univerzitě v Berlíně, v roce 2007 díky programu Média-prostředníci mezi národy Nadace Roberta Bosche stipendijní pobyt v berlínské redakci německé zpravodajské agentury dpa. V letech 2004 – 2013 pracovala v dokumentační redakci České tiskové kanceláře (ČTK), kde se specializovala na německy mluvící země a státy středovýchodní Evropy.  Poté působila mimo jiné jako nezávislá publicistka, analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a koordinátorka Česko-německého programu pro mladé profesionály (CGYPP).

Mgr. Daniela Kolenovská, Ph.D.

Coby historička se věnuje moderním dějinám Ruska a SSSR s důrazem na zahraniční a historickou politiku. V tomto kontextu se badatelsky zaměřuje na stalinské období SSSR a díky post-doktorskému stipendiu na Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd i na sovětsko-československo-čínské vztahy za studené války. Přednáší česky a anglicky ruskou a východoevropskou historii, o stalinismu, koncepty ruských dějin a o historické politice. Publikovala práce věnované stalinskému SSSR, běloruské meziválečné emigraci a vlivu sovětsko-čínské roztržky na československo-čínskou relaci .

PhDr. Jan Hornát, Ph.D.

Jan Hornát působí jakou vedoucí Katedry severoamerických studií od dubna roku 2019. V současnosti se zaměřuje zejména na americkou zahraniční politiku, transatlantické vztahy a status a vnímání demokracie v USA a EU. Mezi jeho nejnovější publikace patří titul Transatlantic Democracy Assistance: Promoting Different Models of Democracy (London: Routledge, 2019). Dříve publikoval v obdorných periodikách jako například Cambridge Review of International Affairs, Global Affairs či The National Interest. Jan Hornát současně působí na Ústavu mezinárodních vztahů jako výzkumný pracovník. V minulosti byl vedoucím oddělelní při odboru evropských programů Ministerstva spravedlnosti ČR. Pro léta 2019-2021 je členem Akademického senátu FSV UK.

Aktuálně na dlouhodobém zahraničním výjezdu, agendu převzala pověřená vedoucí Magdaléna Fiřtová.

Mgr. Ing. Magdaléna Fiřtová, Ph.D.

Pověřená vedoucí katedry Severoamerických studií Magdalena Fiřtová  je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze (obor mezinárodní obchod) a FSV Univerzity Karlovy (doktorský obor Mezinárodní teritoriální studia) a odborně se věnuje  kanadským studiím a politické ekonomii Severní Ameriky. Publikovala v recenzovaných časopisech Journal of Canadian studies, Journal of International Migration and Integration, je autorkou monografie Kanada v edici Dějin států (Libri; 2014) a spolueditorkou (s Janem Hornátem) knihy Barack Obama: Naplněné vize? (Karolinum; 2014). Nedávno přispěla do publikace America First ed. Hornát a Kýrová (Karolinum, 2020) kapitolou Obchodní politika prezidenta Trumpa v historické perspektivě. V minulosti pracovala jako tisková mluvčí Velvyslanectví Kanady v Praze.

Agendu dočasně převzala po Janu Hornátovi vzhledem k jeho dlouhodobému zahraničnímu výjezdu.