Blog KNRS

Blog KNRS

Zde naleznete nový blog Katedry německých a rakouských studií zejména se studentskými texty komentujícími současné dění.

berlin

Ostalgie

Kristýna Jandová

Po pádu Berlínské zdi na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století patrně většina obyvatel bývalé Německé demokratické republiky (NDR) očekávala osvěžující a poměrně náhlé zvýšení životní a ekonomické úrovně své domovské části Německa. Nadšené připojení k Západnímu Německu však ne zcela odpovídalo očekáváním a vlivem několika faktorů zůstala německá společnost pocitově rozdělena na východní a západní. Aplikování západoněmeckých norem a způsobů myšlení a potlačení východoněmeckého pojetí historie a vzpomínky na dobu nedobrovolného rozdělení, a to jak ze strany bývalých Němců západních, tak i východních, nakonec vyústilo v nostalgické vzpomínání na „staré dobré časy“ v poválečném, Sověty spravovaném území poválečného Německa. Číst dále...

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V BERLÍNĚ PO STAVBĚ ZDI

Jakub Adam

Po druhé světové válce si spojenci rozdělili Německo na čtyři zóny. Z americké, britské a francouzské vznikla Spolková republika Německo (SRN). V sovětské byla založena v roce 1949 Německá demokratická republika (NDR). Zatímco SRN se postupně začlenila do západních integračních organizací, NDR byla zařazena mezi země Východního bloku. Ostrůvkem západní společnosti ve východním světě byla část Berlína, která patřila k SRN. Kvůli časté emigraci z Východu na Západ došlo v noci na 13. srpna 1961 k zahájení stavby zdi, která ohraničovala celý Západní Berlín. Kromě přerušení lidských kontaktů došlo i k omezením silniční a železniční dopravy. Číst dále...

Möglichkeiten und Grenzen deutscher Sicherheitspolitik (recenze)

Tereza Uhlich

V této práci bych chtěla představit knihu od německého politologa Florense Mayera, která byla vydaná v roce 2017 v nakladatelství Barbara Budrich Verlag. Nejprve bych ráda představila samotného autora. Florens Mayer je německý politolog a zároveň odborník na politický marketing. Studoval politologii, veřejné právo a moderní historii na Univerzitě v německém Gießenu a anglickém Leicesteru. Doktorát obhájil na Univerzitě Münster, kde působil jako vysokoškolský pedagog a přednášel k tématu své disertační práce-postoji SRN k použití vojenské síly po znovusjednocení Německa. Z tématu Mayerovy disertace vychází také i již zmíněná kniha, která se soustředí, jak z názvu vyplývá, na možnosti a hranice německé bezpečnostní politiky. Hlavní roli v této studii hraje pojem (německá) Strategická kultura, jejíž vývoj je analyzován pomocí 3 příkladů nasazení německé armády. Číst dále...

Proměna Berlína během letních olympijských her 1936

Anna Brčáková

Berlín, jedno z nejproslulejších evropských měst, se v roce 1936 měl ukázat světu v nejlepším možném světle. Při příležitosti konání jedenáctých letních olympijských her mělo hlavní město tzv. Třetí říše posloužit k pozvednutí mezinárodní pověsti nacistického režimu. Německo od nastolení vlády národního socialismu zažívalo excesy a vlnu perzekucí namířenou proti všem lidem, kteří nevyhovovali režimu. Po dva týdny v létě 1936 se ale zdálo, že se situace změnila. V době konání olympiády pronásledování a diskriminace kvůli náboženství či barvě pleti jako by polevila. To, co se některým optimistům zdálo jako naděje na lepší budoucnost, však byla pouze iluze. Nacistům šlo pouze o to, aby světu Berlín a Německo předvedli v co nejlepší formě a nezkompromitované podobě. Číst dále...

Das Ende der Selbstfesselung (recenze)

Petr Větrovec

Kniha Das Ende der Selbstfesselung německého autora Dr. Stefana Fröhlicha je publikací, kterou vydalo nakladatelství Springer v roce 2018. Nápad na knihu, jak sám autor v úvodu informuje, vznikl během výzkumného pobytu ve Washingtonu na přelomu let 2016/2017. Samotným tématem publikace je nedobrovolný vzestup Německa do role centrální mocnosti v Evropě během posledních let, který, jak Fröhlich uvádí, vidí řada jeho kolegů spíše jako riziko než jako šanci. Sám autor hodnotí německou zahraniční politiku posledních let pozitivně a snaží se ukázat, proč je Německo jako vedoucí aktér pro Evropu/EU více potřebným než nebezpečným a zároveň přidává argumenty, proč je diskuze o Německu jako centrální mocnosti EU přežitá. Číst dále...

Zlatá dvacátá léta v Berlíně – filmový průmysl

Adéla Krausová

Text se zabývá zlatými dvacátými léty a detailněji se zaměřuje na expresionismus v německé filmové tvorbě. Berlín dvacátých let byl se svými čtyřmi miliony obyvatel třetím největším městem světa. Šlo o město ambivalence – bylo oslňující a dekadentní, nespoutané a strnulé, okázalé a bídné zároveň. Vyznačovalo se velmi rozmanitou a originální kulturou na jedné straně a extrémní chudobou, drogami
a všudypřítomnou prostitucí na straně druhé. Dalo by se říci, že v té době existovaly dva různé Berlíny – Berlín bohatých soustředěný do části města nazývané Nový Západ a Berlín chudých nacházející se v oblasti severozápadně od Hackescher Markt. Turisti se ubytovávali téměř výhradně v západní části města, kde se nacházely slavné kabarety, módní kavárny a další podniky. Číst dále...

Virtuální realita = nová pracovní realita?

Jakub Řezníček

Představte si, že nebudete muset do kanceláře – s vašimi kolegy se setkáte ve virtuální místnosti, psát budete na virtuální tabuli a hýbat s virtuálními objekty pomocí vašich rukou. Tak podle některých firem vypadá budoucnost pracovního prostoru. Podle odhadů společnosti Pricewaterhouse Coopers bude virtuální či rozšířenou realitu v roce 2023 používat ve své práci téměř 23,5 milionů lidí. Číst dále...

Hans-Dietrich Genschers Außenpolitik (RECENZE)

Anna Baláková

Tento sborník vydaný v roce 2015 nakladatelstvím Springer VS pojednává o zahraniční politice Hanse Dietricha Genschera. Publikace je dílem vícera autorů a byla vydána Dr. Kerstin Brauckhoff, která je vědeckou referentkou se zaměřením na evropskou a zahraniční politiku a angažuje se ve Friedrich-Naumann-Stiftung, a Dr. Irmgard Schwaetzer, političkou strany FDP, která sama působila v letech 1987–1991 na Ministerstvu zahraničí, a později jako ministryně pro územní plánování, výstavbu a rozvoj. Číst dále...

Vídeň jako město budoucnosti

Berenika Wybitulová

Fotovoltaické panely na střeše, autonomní hromadná doprava, dostupné a levné bydlení v nejmodernější čtvrti města. Budoucnost je blíž, než si myslíme. Je pondělí půl osmé ráno, dopravní špička. Každou chvíli má přijet autobus. Na zastávce čeká několik lidí – mladá těhotná žena, vysokoškolský student s unaveným pohledem. Nakonec ještě přichází postarší pán držící v ruce nákupní tašku. Má štěstí, že to stihl, protože autobus přijíždí na minutu přesně. S obvyklým nevrlým pohledem řidiče se však cestující v autobuse nesetkají. A to kvůli tomu, že vozidlo žádného řidiče nemá. Jedná se totiž o autonomní autobus. Číst dále...

Krisenlandschaften und die Ordnung der Welt (RECENZE)

Klára Duháčková

Německý institut pro mezinárodní a bezpečnostní politiku Stiftung Wissenschaft und Politik (SWP) vydal v září roku 2020 publikaci s názvem „Krisenlandschaften und die Ordnung der Welt“, ve které sleduje nejnovější vývoj uvnitř tzv. krizových oblastí světa. Z per autorů jako Barbara Lippert, Günther Maihold, Stefan Mair, Volker Perthes a dalších vychází studie, jež se věnuje nejen potenciálním rizikům, ale zejména novým výzvám německé zahraniční politiky. Číst dále...

Jak souvisí Alzheimerova choroba s virtuální realitou?

Jenny Kaufholdová

Onemocnění mozku, při kterém dochází k demenci, se označuje jako Alzheimerova choroba. U nemocných se postupně zhoršují kognitivní funkce – pacienti ztrácí paměť a schopnost soustředění, nejsou schopni logicky uvažovat nebo se nedokáží orientovat v čase. Typickým příznakem pro tuto poruchu je také změna nálady, negativismus a postupné citové oploštění. Alzheimerova choroba je velmi závažné onemocnění, jež se bohužel nedá vyléčit. V současné době však existuje řada možností, jak zpomalit průběh nemoci nebo oddálit její samotný nástup. Velkou nadějí pro osoby trpící Alzheimerovou chorobou se stává právě virtuální realita. Číst dále...

Umělá inteligence budoucností recyklace?

Adina Kozová

Jedním z největších problémů, se kterými se jako společnost potýkáme, je znečištění zemského povrchu. Ročně je vyprodukováno přes 1, 3 miliardy tun odpadu, přitom pouhý zlomek je tříděn, recyklován a vrácen zpátky do spotřebního oběhu. Zbytek končí na skládkách či ve světových oceánech. Je vyvíjená velká snaha o nalezení efektivního řešení v otázce třídění a recyklace. Jedním z těchto řešení by mohl být třídící robot s umělou inteligencí Max-AI. Číst dále...

Willy Brandts Außenpolitik (recenze)

Tereza Peltanová

Existuje mnoho knih, které pojednávají o politickém působení Willyho Brandta, bývalého německého kancléře, ministra zahraničních věcí, starosty západního Berlína a nositele Nobelovy ceny za mír. Kniha Willy Bandts Außenpolitik, ze série Akteure der Außenpolitik vydaná v roce 2014 nakladatelstvím Springer VS, je ale jedinečná v tom, že čtenáři nabízí čtyři na sobě nezávislé analýzy Bandtovi zahraniční politiky vůči čtyřem různým geografickým oblastem. Číst dále...

 

Normen als Grund bilateraler Außenpolitik (recenze)

Kristýna Růžičková

Analýza německé zahraniční politiky vůči Polsku je tématem dizertační práce, jež byla publikována v roce 2015 na Justus-Liebig-Universität v německém Gießenu. Autorem publikace je Jan-Philipp Sommer, který působil jako diplomat v Polsku a Nizozemsku. Sommer se ve své práci zaměřuje na zahraniční bilaterální politiku Německa vůči svému největšímu východnímu sousedu v období let 1998 až 2009. Za pomoci svého obsáhlého výzkumu autor dokazuje, že německá zahraniční politika (NZP) byla ve vybraném období vůči Polsku silně motivována společenskými a mezinárodními normami. Číst dále...

Lze na základě sci-fi filmů předpovědět budoucnost technologie?

Jan Vican

Technologický pokrok se neustále zrychluje. Lidstvo díky rozvoji digitálních technologií vstoupilo do zcela nové éry, ve které se výjevy ze sci-fi filmů stávají skutečnou součástí reality. Podoba mezi filmovými předpověďmi a současným světem je někdy až děsivě přesná. Skoro to vypadá, jakoby vědci a inovátoři opisovali z hollywoodských trháků a vize v nich vyobrazené, přenesli do skutečnosti. Existuje mezi touto podobností nějaký vztah, nebo je vše jen dílem náhody? Pokud ano, je možné za pomocí pečlivého pozorování nejnovějších sci-fi snímků odkrývat trendy a podoby budoucnosti? Číst dále...

Blockchainem k decentralizované energetice

David Plhák

Energetika je vystavena vlivům, jež mají potenciál do budoucna radikálně transformovat podobu celého sektoru a navazujících odvětví. Mezi hybatele změny patří tlak společnosti na přechod k uhlíkové neutralitě, dále pak postupující digitalizace a vliv zaváděných inovací. K často zmiňovaným trendům, jež jsou ovlivněny těmito faktory, patří elektrifikace celé řady průmyslových odvětví způsobená přechodem od neobnovitelných zdrojů k obnovitelným. Dalším očekávaným trendem, který je tažen digitální transformací, je decentralizace výroby energie a rozšíření nabídky zdrojů. Blockchain, který je spíše známý ve spojitosti s kryptoměnami, patří mezi technologie, jenž mají potenciál podílet se významným způsobem na přeměně v energetiky k decentralizovanému modelu. Číst dále...

Öffentliche Meinung und strategische Kulturen (recenze)

Daniel Floder

Kniha Öffentliche Meinung und strategische Kulturen – Außenpolitische Überzeugungen in Deutschland, Frankreich und Großbritannien vyšla v roce 2018, přičemž její jádro tvoří dizertační práce obhájená o rok dříve autorem Fabianem Endresem. Ten není žádným celosvětově známým odborníkem, jeho práce se přesto zabývá pohledem na veřejné mínění o zahraniční a bezpečnostní politice ve třech stěžejních evropských zemích, kterému se dle něj experti příliš vhodně nevěnovali. Endres svou dizertaci napsal na univerzitě v německém Mannheimu, kde studoval politologii na tamější sociálně-vědní fakultě. Kromě této práce se podílel na některých monografiích a článcích, jež se zaměřovaly např. na americko-německé vztahy pohledem občanů po studené válce, postoj Němců k euru, či právě strategické kultury a zahraniční a bezpečnostní politiku pohledem občanů. Číst dále...

Germany and the European Union (recenze)

Tereza Novotná

Simon Bulmer a William Paterson svou knihou oživili debatu kolem role Německa v Evropské unii a nabídli komplexní pohled na provázanost vztahů těchto dvou aktérů. Nutné je ovšem dodat, že autoři nevstoupili do debaty jako nováčci – naopak – oba Britové patří k nejuznávanějším odborníkům na německou evropskou politiku. Bulmer je profesorem evropských studií na University of Sheffield a dlouhodobě se ve svém bádání zabývá německou a evropskou politickou ekonomií. Paterson je čestným profesorem německých a evropských studií na Aston University a někdejším ředitelem uznávaného Institutu německých studií na University of Birmingham. Číst dále...

Německo – mýtus a realita (recenze)

Kristýna Dohnalová

Kniha od Aleše Valenty, kterou jsem si pro svou recenzi vybrala, polemicky pojednává o politice Spolkové republiky Německo mezi lety 1998 a 2017. Kniha byla vydána roku 2018 a přináší alternativní pohled na německou politiku, která je analyzována i na základě historických, kulturních i dalších souvislostí. Dílo by se dalo považovat za přínosné svým hodnotícím rozměrem; subjektivní hodnocení autora zde však odráží jeho vyhraněně konzervativní postoj, představuje tak názory poměrně úzké části politického spektra. Číst dále...

Genetické zásahy do lidských embryí: hrozba nebo příležitost?

Klára Čechová

V roce 2012 byla objevena nová technika genového inženýrství s názvem CRISPR-Cas9, která lidem umožňuje dělat přesné změny v genech všech organismů, a tedy i v genech lidských včetně zárodečných buněk. V listopadu 2018 čínský vědec Che Ťien-kchuej zveřejnil na svém účtu na serveru YouTube informaci, že se svým týmem pomocí této revoluční metody geneticky upravil lidská embrya, z kterých se později narodila dvojčata Nana a Lulu, první lidé s dědičně změněnou DNA. Tato zpráva zintenzívnila volání vědců k zavedení zákazu genetických manipulací lidských zárodků. Číst dále...

Nahradí umělá inteligence přirozený lidský talent?

Anna Kapsová

Umělá inteligence (Artificial Intelligence – AI) vykazuje v dnešní době veliké pokroky. Můžeme se s ní setkat v mnoha odvětvích – jde například o automobilový průmysl, mobilní asistenty nebo komunikaci se zákazníky. V těchto případech se nad užitím AI mnoho z nás už ani nepozastaví – v technických oblastech s ohledem na pokroky digitalizace člověk zkrátka užití AI očekává. Jsou však oblasti, kde využití AI překvapuje – jednou z takových je umění skládat hudbu. From The Future World je skladba kompletně vytvořená počítačem. Číst dále...

Sense Arena: Hokejová budoucnost?

Jan Kousal

Lední hokej je označován za nejrychlejší kolektivní hru na světě. V Česku se těší velké oblibě, dokonce se někdy považuje za národní sport číslo jedna. Však také Čechům – počítáme-li i úspěchy někdejšího Československa – patří v historickém pořadí zemí podle počtu titulů z mistrovství světa třetí místo za suverénním duem Rusko a Kanada (celkem 12 vítězství). Číst dále...