Ve dnech 14. - 17. 3. 2024 proběhla exkurze 10 studentů Česko-německých studií a Teritoriálních studií do Krakova.

Po příjezdu a ubytování proběhlo ve čtvrtek 14.3. večer na pozvání rektora UP Krakov (Pedagogická univerzita v Krakově) večerní setkání s prof. Malgorzatou Świder, která garantuje za polskou stranu společný magisterský studijní program Německá a středoevropská studia (double degree). Číst dále...

Jakub Adam

Publikace Pavla Dvořáka „Německá politika a nasazení Bundeswehru v misi ISAF v Afghánistánu“ vznikla původně jako disertační práce na Institutu mezinárodních studií FSV UK pod vedením docenta Vladimíra Handla. Kniha pojednává o zapojení německé armády do mezinárodní mise v letech 2001-2014 a úskalích německé politiky při angažmá Bundeswehru v zahraničí. Německou společnost z tohoto hlediska stále zatěžuje jakési historické břemeno, autor zároveň představuje i problematiku oddanosti spojencům nebo jejich externího vlivu na německou politickou scénu. Číst dále...

Yahor Barzilau

Studie společnosti Microsoft odhaduje, že použití umělé inteligence v zemědělství, vodním hospodářství, energetice a dopravě by mohlo do roku 2030 pomoci snížit emise skleníkových plynů o 4 %. A to se postupně děje. Společnost MarketsandMarkets odhaduje, že výdaje na umělou inteligenci v zemědělství vzrostou z 1 miliardy dolarů v roce 2020 na 4 miliardy dolarů v roce 2026. Číst dále...

Adam Dvořáček

Přehledový a zároveň komplexní. Takový je obrázek, který podává jeden z nejnovějších příspěvků do odborné literatury o evropské politice Německa. Autorka, významná politoložka a profesorka univerzity ve Würzburgu, analyzuje vývoj německé EZP během všech čtyř vlád kancléřky Angely Merkelové a rozebírá rovněž změnu přístupu Německa k EU; od nadšeného zapojení do evropského projektu až po trend větší preference národních zájmů, tzv. „pragmatizaci“ či „interested integrationism“, na který navázala i Merkelová. Číst dále...

Michaela Němcová

Předkládaná recenze se zaměřuje na knihu Germany’s Role in European Russia Policy: A New German Power? Kniha byla vydána v roce 2021 v nakladatelství Palgrave macmillan jako součást edice New perspectives in German political studies. Její autorkou je uznávaná historička a politoložka Liana Fix, jejíž těžištěm výzkumného zájmu je německá a evropská zahraniční a bezpečnostní politika s dalším zaměřením na vztahy vůči Spojeným státům, Východní Evropě, Rusku a Číně. Kniha byla vydána jako disertační práce a je psaná v angličtině. Číst dále...

Kateřina Tancmanová

Osobní auta budeme využívat méně, vzroste počet autonomních robotaxíků. To předpovídá letošní analýza The Future of Mobility prestižní konzultační společnosti McKinsey & Company. Podle výzkumu bude celosvětový podíl využívání soukromých automobilů v roce 2035 o 16 % nižší než v roce 2022. A přestože i za 12 let budou podle prognózy auta stále nejčastěji užívaným prostředkem osobní dopravy, jejich podíl na mobilitě se propadne z 45 % na pouhých 29 %. Jaké formy dopravy tedy nahradí klasické osobní automobily? A jsou robotaxíky skutečně dopravními prostředky budoucnosti? Číst dále...

Natálie Fridrich

Když se ocitnete v galerii, možná vás ani nenapadne, jakým procesem kontroly procházejí díla vystavená na stěnách. Dokázat, zda je umělecké dílo pravé, může být někdy oříšek. Možná falza jsou strašákem pro zákazníky i obchodníky na trhu s uměním. Pro dokázání autenticity je potřeba názor více odborníků a velké množství informací. Proces ověřování je dlouhý a závisí na lidském faktoru. Může tedy být opravdovým pomocníkem při zkoumání pravosti uměleckých děl umělá inteligence? Číst dále...

Michaela Mňuková

Umělecké památky se nám dochovaly i z doby kamenné. Znamená to však, že by způsob, jakým umění vystavujeme, měl zamrznout v pravěku? Galerie MORF, technologický startup z amerického San Francisca, pracuje s konceptem tradiční galerie, který ale přenáší do nové, digitální éry. Galerie vystavuje díla, jež vytvořili, pro mnohé z nás, nepředstavitelní umělci – roboti a umělá inteligence. Je možné, že příští Mona Lisa bude dílem robota? Číst dále...

Lukáš Rejzek

Když minulý rok společnost Open AI představila pokročilý jazykový model Chat GPT, rozvířila rozsáhlou debatu o tom, co pokročilé neuronové sítě (princip, na kterém AI staví) udělají s lidstvem. Učitelé začali řešit, jak zabránit zneužití AI studenty při psaní svých závěrečných prací, firmy zas, jak ji co nejefektivněji implementovat do svých obchodních modelů. Experti se teď horlivě pouštějí do rozsáhlých analýz o kolik pracovních míst v budoucnu kvůli umělé inteligenci přijdeme a do záře reflektorů se opět dostala v poslední dekádě již evergreenová otázka: ovládnou nás zanedlouho roboti a umělá inteligence? Číst dále...

Anežka Farionová

V roce 2004 došlo k pátému a zároveň největšímu rozšíření Evropské unie, kdy v květnu přijalo její plnohodnotné členství deset evropských států. Zároveň toto rozšíření o východní partnery (proto tzv. východní rozšíření) postavilo zahraniční politiku EU před zcela novou výzvu, která spočívala v nalezení společného konsensu ve formování evropské politiky vůči Rusku v následujících letech. Přesto se evropská politika vůči postsovětskému státu stala častým sporným bodem zahraniční politiky Evropské unie. Východní státy varovaly před potenciálním střetem zájmů, pokud by Evropská unie nebrala příliš na vědomí politické preference nových členských zemí pramenící z historické zkušenosti s expanzivním Ruskem a do budoucna by prioritizovala zintenzivňování spolupráce s východním sousedem napříč všemi oblastmi. Číst dále...

Anna Knoblochová

Jedním z trendů současnosti je kladení důrazu na fyzické i psychické zdraví. Chodíme do posilovny,  stravu doplňujeme suplementy na posílení imunity či kognitivních funkcí a v rámci skloňovaného tématu klimatické změny máme k dispozici alternativy živočišné stravy. V dnešním digitalizovaném světě, který nám má ulehčit život, jsme paradoxně čím dál tím víc vystaveni stresu, který může vyústit v duševní a jiná onemocněním. Po celý den nám jsou k dispozici malé nebo velké digitální obrazovky, na které nedáme dopustit, a to ani na úkor tak důležitého pilíře lidského zdraví, jakým je spánek. Podle empirické studie provedené v roce 2015 švýcarským doktorem psychologie Sakari Lemolou a jeho kolegy, je značná korelace mezi časem stráveným u mobilní obrazovky a sníženou kvalitou spánku. Jak rozsáhlé škody může způsobit zanedbávání spánku a do jaké míry nese vinu digitalizace? Číst dále...

Johanka Paťhová

Jistě mnozí z vás slyšeli o vyhazování nesnězených porcí, které se do konce otevírací doby nestihnou vydat zákazníkům v restauracích, jídelnách a fastfoodech. Výzkumný projekt TAČR dokonce zjistil, že v jednom z fastfoodů musely být hranolky servírovány zákazníkům již do sedmi minut od usmažení. Pokud se v této lhůtě nestihly vydat, skončily v koši. Hrozné, že? Mobilní aplikace Too Good To Go nabízí řešení, jak minimalizovat vyhazování nesnězených jídel, která dle webu QSR tvoří až 28 % světového potravinového odpadu. Číst dále...

Kateřina Sklenková 

Co se vám vybaví, když někdo řekne odpadové hospodářství? Hluk, zápach, přeplněné kontejnery a popelářský vůz, který jednou týdně znepříjemní vaše ráno? Možná ano. Anebo také ne – protože žijete v místě, kde se radnice zaměřila na řešení svozu odpadu efektivnějším způsobem: za pomoci moderních technologií. Z různých studií, jako třeba 2018 Revision of World Urbanization Prospects od OSN, vyplývá, že do roku 2050 budou ve městech žít dvě třetiny až 75 procent obyvatelstva Země. To nám do té doby dává jasný úkol: musíme život v nich maximálně zdokonalit. Velmi slibným konceptem je Smart city, tedy chytré město využívající technologií k optimalizaci infrastruktury, služeb, bezpečnosti, životního prostředí a celkově ke zvednutí životní úrovně. Číst dále...

Kristýna Jandová

Po pádu Berlínské zdi na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století patrně většina obyvatel bývalé Německé demokratické republiky (NDR) očekávala osvěžující a poměrně náhlé zvýšení životní a ekonomické úrovně své domovské části Německa. Nadšené připojení k Západnímu Německu však ne zcela odpovídalo očekáváním a vlivem několika faktorů zůstala německá společnost pocitově rozdělena na východní a západní. Aplikování západoněmeckých norem a způsobů myšlení a potlačení východoněmeckého pojetí historie a vzpomínky na dobu nedobrovolného rozdělení, a to jak ze strany bývalých Němců západních, tak i východních, nakonec vyústilo v nostalgické vzpomínání na „staré dobré časy“ v poválečném, Sověty spravovaném území poválečného Německa. Číst dále...

Jakub Adam

Po druhé světové válce si spojenci rozdělili Německo na čtyři zóny. Z americké, britské a francouzské vznikla Spolková republika Německo (SRN). V sovětské byla založena v roce 1949 Německá demokratická republika (NDR). Zatímco SRN se postupně začlenila do západních integračních organizací, NDR byla zařazena mezi země Východního bloku. Ostrůvkem západní společnosti ve východním světě byla část Berlína, která patřila k SRN. Kvůli časté emigraci z Východu na Západ došlo v noci na 13. srpna 1961 k zahájení stavby zdi, která ohraničovala celý Západní Berlín. Kromě přerušení lidských kontaktů došlo i k omezením silniční a železniční dopravy. Číst dále...

Tereza Uhlich

V této práci bych chtěla představit knihu od německého politologa Florense Mayera, která byla vydaná v roce 2017 v nakladatelství Barbara Budrich Verlag. Nejprve bych ráda představila samotného autora. Florens Mayer je německý politolog a zároveň odborník na politický marketing. Studoval politologii, veřejné právo a moderní historii na Univerzitě v německém Gießenu a anglickém Leicesteru. Doktorát obhájil na Univerzitě Münster, kde působil jako vysokoškolský pedagog a přednášel k tématu své disertační práce-postoji SRN k použití vojenské síly po znovusjednocení Německa. Z tématu Mayerovy disertace vychází také i již zmíněná kniha, která se soustředí, jak z názvu vyplývá, na možnosti a hranice německé bezpečnostní politiky. Hlavní roli v této studii hraje pojem (německá) Strategická kultura, jejíž vývoj je analyzován pomocí 3 příkladů nasazení německé armády. Číst dále...

Anna Brčáková

Berlín, jedno z nejproslulejších evropských měst, se v roce 1936 měl ukázat světu v nejlepším možném světle. Při příležitosti konání jedenáctých letních olympijských her mělo hlavní město tzv. Třetí říše posloužit k pozvednutí mezinárodní pověsti nacistického režimu. Německo od nastolení vlády národního socialismu zažívalo excesy a vlnu perzekucí namířenou proti všem lidem, kteří nevyhovovali režimu. Po dva týdny v létě 1936 se ale zdálo, že se situace změnila. V době konání olympiády pronásledování a diskriminace kvůli náboženství či barvě pleti jako by polevila. To, co se některým optimistům zdálo jako naděje na lepší budoucnost, však byla pouze iluze. Nacistům šlo pouze o to, aby světu Berlín a Německo předvedli v co nejlepší formě a nezkompromitované podobě. Číst dále...

Petr Větrovec

Kniha Das Ende der Selbstfesselung německého autora Dr. Stefana Fröhlicha je publikací, kterou vydalo nakladatelství Springer v roce 2018. Nápad na knihu, jak sám autor v úvodu informuje, vznikl během výzkumného pobytu ve Washingtonu na přelomu let 2016/2017. Samotným tématem publikace je nedobrovolný vzestup Německa do role centrální mocnosti v Evropě během posledních let, který, jak Fröhlich uvádí, vidí řada jeho kolegů spíše jako riziko než jako šanci. Sám autor hodnotí německou zahraniční politiku posledních let pozitivně a snaží se ukázat, proč je Německo jako vedoucí aktér pro Evropu/EU více potřebným než nebezpečným a zároveň přidává argumenty, proč je diskuze o Německu jako centrální mocnosti EU přežitá. Číst dále...

Adéla Krausová

Text se zabývá zlatými dvacátými léty a detailněji se zaměřuje na expresionismus v německé filmové tvorbě. Berlín dvacátých let byl se svými čtyřmi miliony obyvatel třetím největším městem světa. Šlo o město ambivalence – bylo oslňující a dekadentní, nespoutané a strnulé, okázalé a bídné zároveň. Vyznačovalo se velmi rozmanitou a originální kulturou na jedné straně a extrémní chudobou, drogami
a všudypřítomnou prostitucí na straně druhé. Dalo by se říci, že v té době existovaly dva různé Berlíny – Berlín bohatých soustředěný do části města nazývané Nový Západ a Berlín chudých nacházející se v oblasti severozápadně od Hackescher Markt. Turisti se ubytovávali téměř výhradně v západní části města, kde se nacházely slavné kabarety, módní kavárny a další podniky. Číst dále...

Jakub Řezníček

Představte si, že nebudete muset do kanceláře – s vašimi kolegy se setkáte ve virtuální místnosti, psát budete na virtuální tabuli a hýbat s virtuálními objekty pomocí vašich rukou. Tak podle některých firem vypadá budoucnost pracovního prostoru. Podle odhadů společnosti Pricewaterhouse Coopers bude virtuální či rozšířenou realitu v roce 2023 používat ve své práci téměř 23,5 milionů lidí. Číst dále...

Anna Baláková

Tento sborník vydaný v roce 2015 nakladatelstvím Springer VS pojednává o zahraniční politice Hanse Dietricha Genschera. Publikace je dílem vícera autorů a byla vydána Dr. Kerstin Brauckhoff, která je vědeckou referentkou se zaměřením na evropskou a zahraniční politiku a angažuje se ve Friedrich-Naumann-Stiftung, a Dr. Irmgard Schwaetzer, političkou strany FDP, která sama působila v letech 1987–1991 na Ministerstvu zahraničí, a později jako ministryně pro územní plánování, výstavbu a rozvoj. Číst dále...

Berenika Wybitulová

Fotovoltaické panely na střeše, autonomní hromadná doprava, dostupné a levné bydlení v nejmodernější čtvrti města. Budoucnost je blíž, než si myslíme. Je pondělí půl osmé ráno, dopravní špička. Každou chvíli má přijet autobus. Na zastávce čeká několik lidí – mladá těhotná žena, vysokoškolský student s unaveným pohledem. Nakonec ještě přichází postarší pán držící v ruce nákupní tašku. Má štěstí, že to stihl, protože autobus přijíždí na minutu přesně. S obvyklým nevrlým pohledem řidiče se však cestující v autobuse nesetkají. A to kvůli tomu, že vozidlo žádného řidiče nemá. Jedná se totiž o autonomní autobus. Číst dále...

Klára Duháčková

Německý institut pro mezinárodní a bezpečnostní politiku Stiftung Wissenschaft und Politik (SWP) vydal v září roku 2020 publikaci s názvem „Krisenlandschaften und die Ordnung der Welt“, ve které sleduje nejnovější vývoj uvnitř tzv. krizových oblastí světa. Z per autorů jako Barbara Lippert, Günther Maihold, Stefan Mair, Volker Perthes a dalších vychází studie, jež se věnuje nejen potenciálním rizikům, ale zejména novým výzvám německé zahraniční politiky. Číst dále...

Jenny Kaufholdová

Onemocnění mozku, při kterém dochází k demenci, se označuje jako Alzheimerova choroba. U nemocných se postupně zhoršují kognitivní funkce – pacienti ztrácí paměť a schopnost soustředění, nejsou schopni logicky uvažovat nebo se nedokáží orientovat v čase. Typickým příznakem pro tuto poruchu je také změna nálady, negativismus a postupné citové oploštění. Alzheimerova choroba je velmi závažné onemocnění, jež se bohužel nedá vyléčit. V současné době však existuje řada možností, jak zpomalit průběh nemoci nebo oddálit její samotný nástup. Velkou nadějí pro osoby trpící Alzheimerovou chorobou se stává právě virtuální realita. Číst dále...

Adina Kozová

Jedním z největších problémů, se kterými se jako společnost potýkáme, je znečištění zemského povrchu. Ročně je vyprodukováno přes 1, 3 miliardy tun odpadu, přitom pouhý zlomek je tříděn, recyklován a vrácen zpátky do spotřebního oběhu. Zbytek končí na skládkách či ve světových oceánech. Je vyvíjená velká snaha o nalezení efektivního řešení v otázce třídění a recyklace. Jedním z těchto řešení by mohl být třídící robot s umělou inteligencí Max-AI. Číst dále...

Tereza Peltanová

Existuje mnoho knih, které pojednávají o politickém působení Willyho Brandta, bývalého německého kancléře, ministra zahraničních věcí, starosty západního Berlína a nositele Nobelovy ceny za mír. Kniha Willy Bandts Außenpolitik, ze série Akteure der Außenpolitik vydaná v roce 2014 nakladatelstvím Springer VS, je ale jedinečná v tom, že čtenáři nabízí čtyři na sobě nezávislé analýzy Bandtovi zahraniční politiky vůči čtyřem různým geografickým oblastem. Číst dále...

Kristýna Růžičková

Analýza německé zahraniční politiky vůči Polsku je tématem dizertační práce, jež byla publikována v roce 2015 na Justus-Liebig-Universität v německém Gießenu. Autorem publikace je Jan-Philipp Sommer, který působil jako diplomat v Polsku a Nizozemsku. Sommer se ve své práci zaměřuje na zahraniční bilaterální politiku Německa vůči svému největšímu východnímu sousedu v období let 1998 až 2009. Za pomoci svého obsáhlého výzkumu autor dokazuje, že německá zahraniční politika (NZP) byla ve vybraném období vůči Polsku silně motivována společenskými a mezinárodními normami. Číst dále...

Jan Vican

Technologický pokrok se neustále zrychluje. Lidstvo díky rozvoji digitálních technologií vstoupilo do zcela nové éry, ve které se výjevy ze sci-fi filmů stávají skutečnou součástí reality. Podoba mezi filmovými předpověďmi a současným světem je někdy až děsivě přesná. Skoro to vypadá, jakoby vědci a inovátoři opisovali z hollywoodských trháků a vize v nich vyobrazené, přenesli do skutečnosti. Existuje mezi touto podobností nějaký vztah, nebo je vše jen dílem náhody? Pokud ano, je možné za pomocí pečlivého pozorování nejnovějších sci-fi snímků odkrývat trendy a podoby budoucnosti? Číst dále...

David Plhák

Energetika je vystavena vlivům, jež mají potenciál do budoucna radikálně transformovat podobu celého sektoru a navazujících odvětví. Mezi hybatele změny patří tlak společnosti na přechod k uhlíkové neutralitě, dále pak postupující digitalizace a vliv zaváděných inovací. K často zmiňovaným trendům, jež jsou ovlivněny těmito faktory, patří elektrifikace celé řady průmyslových odvětví způsobená přechodem od neobnovitelných zdrojů k obnovitelným. Dalším očekávaným trendem, který je tažen digitální transformací, je decentralizace výroby energie a rozšíření nabídky zdrojů. Blockchain, který je spíše známý ve spojitosti s kryptoměnami, patří mezi technologie, jenž mají potenciál podílet se významným způsobem na přeměně v energetiky k decentralizovanému modelu. Číst dále...

Daniel Floder

Kniha Öffentliche Meinung und strategische Kulturen – Außenpolitische Überzeugungen in Deutschland, Frankreich und Großbritannien vyšla v roce 2018, přičemž její jádro tvoří dizertační práce obhájená o rok dříve autorem Fabianem Endresem. Ten není žádným celosvětově známým odborníkem, jeho práce se přesto zabývá pohledem na veřejné mínění o zahraniční a bezpečnostní politice ve třech stěžejních evropských zemích, kterému se dle něj experti příliš vhodně nevěnovali. Endres svou dizertaci napsal na univerzitě v německém Mannheimu, kde studoval politologii na tamější sociálně-vědní fakultě. Kromě této práce se podílel na některých monografiích a článcích, jež se zaměřovaly např. na americko-německé vztahy pohledem občanů po studené válce, postoj Němců k euru, či právě strategické kultury a zahraniční a bezpečnostní politiku pohledem občanů. Číst dále...

Tereza Novotná

Simon Bulmer a William Paterson svou knihou oživili debatu kolem role Německa v Evropské unii a nabídli komplexní pohled na provázanost vztahů těchto dvou aktérů. Nutné je ovšem dodat, že autoři nevstoupili do debaty jako nováčci – naopak – oba Britové patří k nejuznávanějším odborníkům na německou evropskou politiku. Bulmer je profesorem evropských studií na University of Sheffield a dlouhodobě se ve svém bádání zabývá německou a evropskou politickou ekonomií. Paterson je čestným profesorem německých a evropských studií na Aston University a někdejším ředitelem uznávaného Institutu německých studií na University of Birmingham. Číst dále...

Kristýna Dohnalová

Kniha od Aleše Valenty, kterou jsem si pro svou recenzi vybrala, polemicky pojednává o politice Spolkové republiky Německo mezi lety 1998 a 2017. Kniha byla vydána roku 2018 a přináší alternativní pohled na německou politiku, která je analyzována i na základě historických, kulturních i dalších souvislostí. Dílo by se dalo považovat za přínosné svým hodnotícím rozměrem; subjektivní hodnocení autora zde však odráží jeho vyhraněně konzervativní postoj, představuje tak názory poměrně úzké části politického spektra. Číst dále...

Klára Čechová

V roce 2012 byla objevena nová technika genového inženýrství s názvem CRISPR-Cas9, která lidem umožňuje dělat přesné změny v genech všech organismů, a tedy i v genech lidských včetně zárodečných buněk. V listopadu 2018 čínský vědec Che Ťien-kchuej zveřejnil na svém účtu na serveru YouTube informaci, že se svým týmem pomocí této revoluční metody geneticky upravil lidská embrya, z kterých se později narodila dvojčata Nana a Lulu, první lidé s dědičně změněnou DNA. Tato zpráva zintenzívnila volání vědců k zavedení zákazu genetických manipulací lidských zárodků. Číst dále...

Anna Kapsová

Umělá inteligence (Artificial Intelligence – AI) vykazuje v dnešní době veliké pokroky. Můžeme se s ní setkat v mnoha odvětvích – jde například o automobilový průmysl, mobilní asistenty nebo komunikaci se zákazníky. V těchto případech se nad užitím AI mnoho z nás už ani nepozastaví – v technických oblastech s ohledem na pokroky digitalizace člověk zkrátka užití AI očekává. Jsou však oblasti, kde využití AI překvapuje – jednou z takových je umění skládat hudbu. From The Future World je skladba kompletně vytvořená počítačem. Číst dále...

Jan Kousal

Lední hokej je označován za nejrychlejší kolektivní hru na světě. V Česku se těší velké oblibě, dokonce se někdy považuje za národní sport číslo jedna. Však také Čechům – počítáme-li i úspěchy někdejšího Československa – patří v historickém pořadí zemí podle počtu titulů z mistrovství světa třetí místo za suverénním duem Rusko a Kanada (celkem 12 vítězství). Číst dále...